* LN GE Energy působí mimo jiné v oblasti výstavby a údržby jaderných elektráren. Jak se vám v tomto oboru daří?
Instalujeme a daří se nám instalovat nové jaderné bloky s naším partnerem, kterým je japonský koncern Hitachi. Ve světě převažují tlakovodní reaktory, ale GE silně věří v konkurenční technologii varných reaktorů (BWR). Jedná se o konkurenceschopné a bezpečné reaktory třetí a čtvrté generace.
* LN Není v tom případě škoda, že se neúčastníte tendru na dostavbu dvou bloků v Temelíně?
Rádi bychom se účastnili. Jenže ČEZ se rozhodl pustit do soutěže pouze tlakovodní reaktory. Rozumím tomu tak, že chtějí pokračovat dál se stejnou technologií. Jenže když porovnáte obě technologie, zjistíte, že náklady na výstavbu varného reaktoru jsou nižší, výstavba je kratší a bezpečnostní parametry jsou lepší. Během životnosti elektrárny má tento reaktor i vyšší provozní efektivitu. Například výstavba bloku s tlakovodním reaktorem od prvního výkopu po vložení prvních palivových článků trvá o rok déle než v případě varného reaktoru. Kratší doba výstavby samozřejmě přináší nižší náklady na výstavbu. Tudíž jsme byli trochu zklamaní. ČEZ ztratil možnost vybírat z více technologií a dosáhnout příznivější ceny.
* LN Ale jistě by se našly i nějaké nevýhody varného reaktoru...
Evropská unie v současnosti nemá jednotné standardy pro povolování jaderných technologií, ať už jde o tlakovodní, nebo varné reaktory. Proces certifikace je nutné podstoupit v každé zemi, kde máme zájem stavět. Je to velmi nákladný proces.
* LN V bývalém východním bloku se tradičně staví jaderné bloky založené na ruské technologii, takzvané VVER. Vidíte vůbec šanci zde uspět?
Ano, máme šanci. U dvou nebo tří z jedenácti příležitostí v regionu můžeme s naší technologií uspět. Jednou z nich je Polsko. Nedali jsme nabídku na dostavbu bulharské elektrárny Belene, a to ze stejného důvodu jako v Temelíně. Také zde požadovali tlakovodní reaktor. Poslední tendr v Evropě, kde jsme měli možnost se účastnit, byl tendr na třetí blok finské jaderné elektrárny Olkiluoto. Měli jsme velmi blízko k výhře. Nakonec vyhrál jiný uchazeč (AREVA – pozn. red.), který výrazně překročil dohodnutý rozpočet a o mnoho let je pozadu za předpokládaným termínem dokončení. My nyní mimo Evropu realizujeme čtyři projekty, které nepřekračují rozpočet ani se neopožďují.
* LN Ještě jsme nemluvili o západní Evropě. Je šance uplatnit tam vaše reaktory?
Také tam je v přípravě řada projektů. Příležitosti vidíme ve Velké Británii a ve Švýcarsku.
* LN Německo sice nedávno rozhodlo o prodloužení životnosti jaderných bloků, ale – což je zajímavé – většina Němců je proti tomu...
Situace se ale v Evropě pomalu mění. Objevilo se mnoho ekologických a nevládních organizací, které podporují jaderné elektrárny. Uvědomily si, že snižovat emise oxidu uhličitého bude reálnější s pomocí jaderné energie. To je pozitivní změna. Ještě před deseti lety všechny takové organizace byly proti jádru.
* LN Věříte, že se jednou dostaví tolik slibovaná renesance jaderné energetiky?
Zájem je vysoký, jen ve střední a východní Evropě – bez Ruska – existuje jedenáct projektů na výstavbu jaderných elektráren, v Rusku pak dalších dvacet. Problém jaderné energetiky do budoucna není nízký zájem o jejich výstavbu, problémem je nedostatek inženýrů a dalších odborníků na jadernou energii. To je ta největší výzva do budoucna.
* LN GE dodalo větrné turbíny pro rozsáhlý park větrných elektráren, který skupina ČEZ postavila v jihovýchodním Rumunsku. Jednáte o spolupráci na dalších podobných projektech?
Ano, jednáme. Máme speciální tým inženýrů, kteří přímo se zákazníky hledají možná řešení. Ale další projekty se skupinou ČEZ jsou zatím v rané fázi.
* LN Přímo v České republice jste ale nenainstalovali ani jednu větrnou elektrárnu. Český trh pro vás není zajímavý?
Sledovali jsme i český trh, ale zdejší projekty jsou poměrně malé – jedna nebo dvě turbíny. Prioritou jsou pro nás větší projekty. Co se týká obnovitelných zdrojů, v Česku jsme aktivní hlavně v oblasti spalování bioplynu. Úzce zde spolupracujeme s GE Money Bank, která zajišťuje financování. V případě bioplynu jsme úspěšní a držíme pozici lídra trhu.
* LN Kogenerační jednotky na bioplyn vyrábí vaše dceřiná společnost v Rakousku. Nemáte zájem umístit některý výrobní závod také v Česku?
V Česku není umístěn žádný závod divize GE Energy, odpověď na vaši otázku je v tuto chvíli ne. Nicméně divize GE Aviation vlastní v Česku významný závod na výrobu leteckých motorů.
* LN V České republice se v poslední době objevuje řada záměrů na stavbu plynových a paroplynových elektráren. Cítíte zde šanci na úspěch?
Doufám, že se objeví hodně takových projektů! K některým projektům bude naše technologie dobře sedět a vidíme zde šanci uspět, k některým ne.
* LN Jenže když se podíváme na již známé projekty na menší plynové elektrárny s rychlým startem, investoři dali většinou přednost turbínám od vašeho konkurenta, britského výrobce Rolls-Royce...
Někteří investoři neuskutečnili tendr a dohodli se na přípravě projektu rovnou se společností Rolls-Royce. Tam, kde investor bude vybírat mezi nabídkami od více dodavatelů, věříme, že se nám podaří uspět. Řada projektů je ve fázi jednání, proto vám nemohu říci žádná konkrétní jména či fakta.
* LN S jakými novinkami se chystáte vstoupit na trh, abyste v silné konkurenci uspěli?
Spustili jsme projekt výroby plynových motorů o výkonu 9,5 megawattu. Jedná se o novinku, kterou bude možné využít při vyrovnávání výkyvů ve spotřebě elektřiny. Jejich výhodou bude možnost spuštění během tří až čtyř minut, což je v energetice velmi rychlá reakce. V elektrárně nemusí být jen jedna, může jich být klidně deset. Rychle tak budete mít k dispozici výkon téměř sta megawattů.
* LN Na druhou stranu se tržní cena elektřiny v Evropě drží poměrně nízko a elektrárenské společnosti se do stavby nových uhelných a paroplynových elektráren příliš neženou. Upřednostňují hlavně investice do obnovitelných zdrojů...
Elektrárenské společnosti jsou opatrnější a více přemýšlejí, zda se jim investovaný kapitál vrátí nazpět. Problémem nejsou jen ceny elektřiny, vliv má také ochota bank tyto projekty financovat a legislativní prostředí. Peníze směřují tam, kde se investování víc vyplatí. Pokud investor nezíská dlouhodobou smlouvu na plynovou elektrárnu vyrábějící elektřinu ve špičce, ale není problém získat dlouhodobý kontrakt na prodej elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách za dotované ceny, je to jasná volba. Důležitý je také vliv zelené lobby, volající po snižování emisí. Proto se téměř zastavily investice do uhelných elektráren, které mají emise nejvyšší.
* LN Elektrárenské podniky v zemích EU od roku 2013 budou muset nakupovat povolenky k emisím oxidu uhličitého. Jaké změny na trhu tento legislativní zásah vyvolá?
Dále se posílí pozice Evropy jako technologického lídra v oblasti obnovitelných zdrojů. Například jen na větrné elektrárny je v Evropě navázáno okolo 190 tisíc pracovních míst a toto číslo neustále roste. Výzkum a vývoj se soustředí v Evropě, hlavně v Německu a Dánsku. Pokud se evropské země shodnou, že je potřeba omezit emise oxidu uhličitého, je zpoplatnění povolenek nejlepším řešením. Uhelné elektrárny zatím vyrábějí levnější elektřinu než například větrné elektrárny. Jakmile začnou platit za emise, může to být naopak. Uhlí čeká nedobrá budoucnost, protože se dá jen těžko zužitkovat ekologicky příznivým způsobem.
* LN Skutečně se větrné elektrárny mohou stát technologií budoucnosti? V jejich neprospěch hovoří nestabilní objem výroby elektřiny v čase...
Nelze říci jen o jednom druhu elektráren, že je to technologie budoucnosti. Vždy to bude muset být mix různých technologií. Budoucnost patří vyšší efektivitě, nižším emisím, chytrým sítím a flexibilitě výroby.
* LN Vyplatí se podle vás přejít od současných rozvodných sítí na takzvané chytré sítě?
Distribuční sítě dnes vypadají zhruba stejně jako před sto lety. Rád používám takové přirovnání. Marconi, který vymyslel komunikaci po telefonu, by současné digitální telekomunikační sítě již nepoznal. Edison, vynálezce komerčních elektrických sítí, by se jistě vyznal i v současných rozvodných sítích. Chytré sítě dají energetikům i zákazníkům mnohem více informací a budou stabilnější. Odpadne tak problém s nestabilní výrobou větrných elektráren.
* LN Ekologické organizace tvrdí, že už v roce 2050 by Evropa mohla vyrábět sto procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je to podle vás reálné?
Myslím si, že to reálné není. Aspoň to není možné s technologiemi, které používáme dnes. Budoucnost energetiky si představuji jako mix plynových turbín, větrných elektráren, solárních panelů, ale i jaderných elektráren a nízkoemisních uhelných elektráren.
* LN Souhlasíte aspoň s názorem, že za deset let bude elektřina z větrných a solárních elektráren levnější než elektřina vyrobená v uhelných nebo plynových elektrárnách?
Jestli zpoplatníte oxid uhličitý, tak ano. Ale pokud by se za emise neplatilo, odpověď zní pravděpodobně ne.
* LN Vidím, že preferujete spíše malé energetické zdroje. Nejste zřejmě příznivcem myšlenky, že budoucností energetiky jsou obří elektrárny, kde bude probíhat termojaderná fúze...
Jedna věc mne doprovází po celou dobu mé kariéry v energetickém strojírenství a týká se termojaderné fúze. Po celou tu dobu někdo tvrdí, že bude dostupná za 50 let.
***
ENERGETIK Rod Christie
Je prezidentem GE Energy pro země střední a východní Evropy včetně Ruska. Jeho úkolem je dohlížet na celou škálu produktů a služeb, které GE Energy v tomto regionu nabízí. Svou kariéru začal v roce 1984 ve společnosti Scottish Hydro Electric. Než Christie nastoupil do své současné funkce, řídil provoz globálních služeb GE Energy v celé Evropě. GE Energy má 82 tisíc zaměstnanců a působí ve 140 zemích světa. Loni utržila přes 37 miliard dolarů. GE Energy je součástí koncernu General Electric.
Jedna věc mne doprovází po celou kariéru a týká se termojaderné fúze. Po celou dobu někdo tvrdí, že bude dostupná za 50 let.
Situace se v Evropě pomalu mění. Objevilo se mnoho ekologických a nevládních organizací, které podporují jaderné elektrárny. Uvědomily si, že snižovat emise oxidu uhličitého bude reálnější s pomocí jaderné energie.
