O kvalitách newyorského dua Ratatat se mi nedařilo nikoho přesvědčit. Kdybych aspoň uměl jejich hudbu popsat. Představte si dva vlasaté bělochy, kteří se hlásí k hip hopu, přitom mlčí, hrajou na kytary a nedají se přiřadit k žádnému trendu, říkal jsem, vědom si, že to nedává smysl.
Kombinace jejich samplovaných bicích, varhan farfisa a medově znějících riffů se těžko k něčemu přirovnává. Když jsem pak pokračoval, že jejich melodie se vyznačují neosobní pravidelností, asi jako detroitské techno hrané na kytaru, a přitom je na jejich opakujících se obloucích cosi melancholického a zároveň strnule vznešeného, odpovědí mi byly velmi neurčité výrazy.
Pak konečně Ratatat zahráli v Praze. Při jednom z posledních čísel se na plátně za nimi objevily obličeje, které mi byly povědomé. Z 80. let. Vousatý muž, severský blonďák, blondýna a bruneta. Bylo to tak, na sál shlíželi Björn, Benny, Agnetha a Frida.
Najednou mi to docvaklo. V soundu těchhle amerických kříženců, kteří remixovali třeba rapery jako Slim Thug nebo Ghostface Killah, je sentiment písní jako Super Trouper nebo Fernando stejně nepostradatelnou ingrediencí. Kolik posluchačů jsem mohl Ratatatu získat, kdyby mě napadlo je líčit jako instrumentální ABBA hiphopového věku!
TIPY Akron/Family: S/T II: The Cosmic Birth and Journey of Shinju TNT (Dead Oceans Records) Výstřední i hypnotická kapela na novém albu pracovala na úbočí japonské sopky i na opuštěném detroitském nádraží. Gregg Allman: Low Country Blues (Rounder Records) Zpěvák druhdy slavného Allman Brothers Bandu přichází po 14 letech s novou deskou, na níž se mu daří dosáhnout jednoduchosti účelné prostoty. Desku, která obsahuje předělávky písní bluesových klasiků, produkoval uznávaný T-Bone Burnett.
