Vezměte psům kost a přestanou se rvát, říkávalo se už v antice. Myšlenka řešení sporu tím, že odstraníme jeho předmět, je živá i dnes a mívá něco do sebe. Jsou zaměstnanecké stravenky nesystémové? Zrušte stravenky. Problém ale nastává, hází-li se dva spory - a dva předměty - do jednoho pytle. Aygül Özkanová, ministryně pro sociální věci, ženy, rodinu, zdraví a integraci v německém Dolním Sasku, navrhuje odstranit ze škol krucifixy i muslimské šátky. Jsou ale krucifixy a šátky předmětem jednoho sporu?
Kdyby se na to dění díval Marťan, neznající jeho pozadí a kauzalitu, zřejmě by kývl. Ať je školství stejně sekulární pro všechny. Jenže dívá-li se na ně německý občan, klade si otázky: Jsou snad v této zemi krucifixy i muslimské šátky stejně nepřirozené, stejně manipulativní? Musí být odstranění šátků vyrovnáno odstraněním krucifixů?
Říkáte-li, že ano, zkuste si to představit v Tibetu. Představte si, že tam někdo navrhne odstranit komunistické symboly Pekingu, ale jen tehdy, zmizí-li zároveň symboly tradičního buddhismu. Mysleli byste si, že ty symboly jsou stejně manipulativní? Chválili byste jejich odstranění jako férové, sekulární a liberální?
Čtěte „Muslimka brojila...“ na straně 9
