Je to mýtus, že má ODS robustní podporu v mladé generaci. To bylo možná před třemi roky, tvrdil v roce 2009 tehdejší volební manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík v reakci na úvahy politologů, že případné zavedení voleb přes internet by sociální demokracii nové hlasy nepřineslo. Myšlenka elektronických voleb je tu nyní zpět v podobě programu nové vládní koalice a její efekt na podobu české politické scény může být masivní. Zavedení elektronické volby ve Švýcarsku totiž zvýšilo volební účast o 20 procent, v naprosté většině se jedná o mladé lidi z velkých měst s vyšším příjmem, kteří do té doby nevolili především z pohodlnosti vůbec.
E-volby ve Švýcarsku probíhají prostřednictvím internetu, a dokonce i SMS na různých úrovních státní správy i samosprávy. Způsob zabezpečení a technika volby se liší kanton od kantonu. Zatímco curyšský model vyžaduje vlastnictví volebních průkazů u všech voličů (a ověření platnosti hlasu probíhá počítačovým srovnáváním podpisového vzoru), ženevský model nevyžaduje volební průkaz, ale pouhou registraci k elektronické volbě šest týdnů před datem voleb. Tato varianta, jejíž výhodou je, že nevyžaduje plošné zavedení volebních průkazů, probíhá následovně:
Šest týdnů před datem voleb se zájemce o elektronickou volbu zaregistruje prostřednictvím webové stránky. Poštou mu přijde PIN (podobně jako přichází k platebním kartám). Zároveň je jeho registrace oznámena příslušné volební komisi v místě jeho bydliště, takže je vyškrtnut ze seznamu voličů, nemůže volit zároveň elektronicky a zároveň klasickým způsobem.
Bezpečná volba Při volbě samotné je klíčovým prvkem oddělení identifikace účastníka od samotné volby – aby se zamezilo možnosti zjistit, jak kdo volil. Existují tedy dva od sebe oddělené počítačové servery. Na prvním z nich se uživatel zaregistruje pomocí osobních údajů (například data narození nebo rodného čísla) a PIN, zaslaného mu poštou. Po registraci je přesměrován na druhý server, který zaznamená jeho volbu. Jeho hlasy jsou pak přičteny do příslušného volebního okrsku. Neexistuje tedy žádná databáze, kde by byla volba spojena s konkrétní osobou. Identifikační server plní pouze funkci brány, umožňující přístup. Vše probíhá v rámci šifrovacího protokolu – podobně jako během komunikace s bankou při elektronickém bankovnictví. Švýcarská vláda dokonce najala hackery, kteří se snažili do systému proniknout – bez úspěchu. Výsledky voleb jsou známé do třinácti minut.
Druhou variantou je estonský model. V tomto případě potřebujete nový občanský průkaz s elektronickým čipem, který před hlasováním vložíte do k počítači připojené čtečky karet. Tu je možno zakoupit za sumu odpovídající 200 korunám, je ale dostupná i ve veřejných knihovnách nebo v internetových kavárnách. Na rozdíl od švýcarského modelu se však můžete – i poté, co odvolíte elektronicky – nakonec rozhodnout názor změnit a odvolit i klasickým způsobem. Hlas vhozený do volební urny totiž předchozí volbu zruší.
Letošních voleb se zúčastnilo 62,6 procenta voličů, což je po volbách v roce 2002 (58 procent) druhá nejnižší účast v historii. Uvážímeli, že k vítězství ve volbách stačilo letos ČSSD 22 procent hlasů a druhá ODS získala 20,2 procenta, zmíněné navýšení volební účasti o dvacet procent, ke kterému došlo po zavedení elektronických voleb ve Švýcarsku, představuje de facto novou, stejně silnou voličskou skupinu, jakou disponují nejsilnější současné politické síly. Podle průzkumu společnosti Ipsos Tambor získávají mladí lidé ve skupině do 26 let informace především z televize (82 procent) a internetu (76 procent). Sociální server Facebook uvedlo jako nejaktraktivnější informační zdroj 19 procent dotázaných. Účastnit se politických mítinků oproti tomu preferují pouze dvě až tři procenta mladých. Pro volební strategii politických stran z toho plyne jednoznačný závěr – méně buřtů, rozdávání koblih a zpívánek Kateřiny Brožové či Michala Davida.
Máme se tedy radovat, že namísto masivních billboardových kampaní založených na několika sloganech budou tito noví voliči pečlivě zkoumat volební programy jednotlivých stran, ke kterým mohou mít na internetu přístup jedním kliknutím? Ne tak docela. Internet je multimediální – naprostá většina jeho uživatelů sleduje nejraději zajímavá videa, krátké články s vtipnou pointou a poutavým titulkem. Na Facebooku je ceněna rychlá a vtipná reakce v dialogu a hezké fotky. Větší důraz než myšlenky a politický program bude tedy mít vizuální strana prezentace – to, jak politici vypadají, jak působí, s kým se vyfotí, co vtipného napíšou. Čeká nás tedy nekonečný bulvární seriál s politiky v roli zábavných celebrit, kde kterákoli nová hvězda může vyrůst do měsíce od uploadování svého prvního videa. A jediný článek může změnit názor voličů jen pár hodin před volbami.
***
Větší důraz než myšlenky a politický program bude mít to, jak politici vypadají, jak působí, s kým se vyfotí, co vtipného napíšou
O autorovi| JAKUB HORÁK, producent Autor je marketingový expert a produkční ředitel agentury TBWA, podílel se na projektu komunikace ODS v sociálních sítích
