PRAHA Původně jsme plánovali prodat dluhopisy za miliardu eur. Když jsme ale viděli, jaký zájem investoři projevili, rozhodli jsme se přihodit další miliardu. Ukázalo se, že naše cenné papíry jsou pro evropské investory výhodnější než italské nebo slovinské.
Takto vzpomíná ministr financí Miroslav Kalousek na pondělní emisi státních dluhopisů, která dopadla pro Česko neočekávaně úspěšně. Přestože na evropských trzích panuje napětí, že své dluhy nebudou po Řecku schopné ufinancovat některé další státy – mluví se zejména o Portugalsku a Irsku – Česko je v očích investorů důvěryhodným dlužníkem. Tak důvěryhodným, že to překvapilo samotného ministra financí.
„Byl jsem připraven, že se nám nemusí podařit udat emisi desetiletých dluhopisů,“ připustil Kalousek. „Kdyby emise dopadla jinak, přistoupili bychom ke zkrácení doby splatnosti z deseti let na dobu kratší, například na tři až pět let. Naštěstí to nebylo potřeba.“
Česku se nakonec podařilo prodat evropským investorům dluhopisy za dvě miliardy eur. Poptávající přitom byli ochotni nakoupit české dluhopisy až za 5,3 miliardy eur. „Dosáhli jsme lepšího kreditního ohodnocení než třeba Itálie, a také než Slovinsko. To se nám ještě nikdy předtím nepovedlo. Dokazuje to, že investoři začínají stále více diferencovat jednotlivé státy. Dříve jsme byli v balíku emerging markets, do kterého investoři řadili nejen nás, Maďarsko, Polsko či Slovensko, ale také Bulharsko nebo Rumunsko,“ upozornil ředitel odboru řízení státního dluhu na ministerstvu financí Petr Pavelek. Zdůraznil, že neúčast země v eurozóně již přestala být vnímána investory jako handicap.
„Všichni členové eurozóny byli automaticky považováni za lepší. Tento postoj eurozóny se ale změnil. Záleží na kredibilitě fiskálních programů jednotlivých států. Ten náš v současnosti kredibilní v mezinárodních kruzích je,“ řekl Pavelek. Kalouskův předchůdce Eduard Janota potvrdil, že důvěryhodnost Česka v investičních kruzích roste. „V minulosti jsem litoval, že jsem již za svého ministrování neprovedl emisi eurobondů. V říjnu totiž musíme splácet zhruba 40 miliard, a já jsem se obával, že si stát nedokáže za tak výhodných podmínek peníze vypůjčit,“ přiznal Janota.
Bezodkladný přístup kabinetu premiéra Petra Nečase k reformám zpevnil investiční hodnocení Česka i v očích ratingových agentur, podle jejichž hodnocení se investoři často orientují. Česká republika má kreditní rating A1 od agentury Moody’s se stabilním výhledem, s pozitivním výhledem od agentury Standard & Poor’s a A+ s pozitivním výhledem od agentury Fitch.
Státní dluh Česka nyní dosahuje 1,3 bilionu korun. Na jeho financování bude podle Kalouska v příštím roce zapotřebí zhruba 270 miliard korun. Ministr připustil, že půjčovat by si chtěl stát začít nejen od investorů, ale i od vlastních občanů. „Doufám, že v v příštím roce již budu moci nabídnout i dluhopisy pro domácnosti,“ řekl Kalousek. V úvahu připadají dluhopisy s pětiletou lhůtou splatnosti.
Kalousek zdůraznil, že zavedení dluhopisů pro domácnosti má kromě ekonomického i politický význam. „V televizi můžete stokrát opakovat, že se má stát chovat jako řádný hospodář, ale má to mnohem menší dopad, než když bude velká část domácností na řádném hospodaření státu závislá jistotou svých úspor,“ řekl Kalousek.
***
Anketu k tématu čtěte na straně 19
LETOŠNÍ ČESKÉ DLUHOPISY (V KORUNÁCH)
90 miliard si stát půjčil prostřednictvím dluhopisů v prvním pololetí
50 miliard si chce půjčit v tomto čtvrtletí
30miliard pro tolik si chce jít na trhy v posledním čtvrtletí letošního roku
170 miliard chce ministr financí získat za dluhopisy za celý letošní rok
280 miliard je celková suma, kterou si Česko potřebuje letos půjčit. Chybějích 110 miliard si země půjčí v cizích měnách
Co jsou dluhopisy Státní dluhopis vyjadřuje závazek státu splatit držiteli tohoto papíru po uplynutí stanovené doby dlužnou částku a v mezidobí také sjednaný úrok. Stát využívá dluhopisy k financování rozpočtových schodků.
Krátkodobé dluhopisy — jejich splatnost je do jednoho roku. Mezi ně se řadí i pokladniční poukázky. Obvykle mají nejnižší úročení a jsou pro stát nejméně nákladné. Z pohledu financování státního dluhu jsou ale rizikové, protože stát je musí splácet velmi brzy, a nedokáže si tak vytvořit finanční „polštář“.
Střednědobé dluhopisy — jejich doba splatnosti je od jednoho roku do deseti let. Dlouhodobé dluhopisy — jsou charakteristické dobou splatnosti nad deset let. Obvykle mají nejvyšší úročení, a proto jsou pro stát nejnákladnější. Z pohledu financování státního dluhu jsou nejméně rizikové, protože země má dostatek času na jejich splácení.
Zdroj: Archiv LN/Hell
