Nebyl to apríl. Když se prezident Barack Obama v Buckinghamském paláci setkal s královnou, věnoval jí iPod. Minulý týden jsem už napůl čekala, že na Blízkém východě se prezident objeví s vydatnou zásobou elektronických knih Kindle.
Při setkání se saúdským králem Abdalláhem mohl začít speciálním výběrem z četby. Následující den, když prezident hovořil k muslimskému světu na univerzitě Al-Azhar, jsem si jej představovala, jak předává další Kindle Muhammadu Sajídovi Tantávímu, velkému šejku univerzity. Obama mohl mít i třetí Kindle pro íránského velvyslance v Egyptě (neboť tento člověk zastupuje ajatolláha, který je nejvyšší autoritou pro šíitské muslimy). I ten byl prezidentskému projevu přítomen.
Na rozdíl od Spojeného království a Britského společenství národů nemá umma, neboli muslimské společenství, žádného symbolického, natožpak formálního vůdce. Na reprezentaci srdce a duše ummy si činí stejnou měrou nárok saúdskoarabský král, velký šejk univerzity Al-Azhar (největšího a v očích mnoha muslimských vědců nejprestižnějšího islámského vzdělávacího střediska) i vedení Islámské republiky Írán.
Jsou mezi nimi však rozdíly. Král je ochránce svatyně islámu a politický vůdce. Velký šejk nemá žádnou formální politickou pravomoc, bez přehánění lze ovšem říci, že jeho instituce patří v muslimském světě mezi nejvlivnější. A Írán si dělá nárok nejen na duchovní pravomoc, ale usiluje také o politickou a vojenskou nadvládu. Problém určení, kdo vlastně hovoří za islám, je patrně nejhorší noční můrou Spojených států. A tvůrci americké zahraniční politiky to plně nedoceňují.
Tím, kdo zde válčí, je islám Stejně jako bývalí prezidenti Spojených států i Obama odsoudil islámský extremismus, aniž by jedinkrát spojil islám s extremismem. Rozhodně prohlásil, že Amerika s islámem neválčí a nikdy s ním válčit nebude. Vyzval muslimský svět, aby společně se Spojenými státy všemi prostředky proti extremismu bojoval.
Islámský extremismus lze však číst dvěma způsoby. První vychází z jeho důsledků pro zahraniční politiku Spojených států - tj. je to čtení ve významu expanzionismu nebo džihádu. Útoky typu Al Kajdy na americké půdě proti Američanům nebo americkým zájmům budou potlačeny silou, slíbil prezident. Zaujmout takovou pozici je snadné, protože pro Spojené státy je to pozice sebeobrany. Není to Amerika, kdo válčí s islámem. To islám válčí s Amerikou.
Druhým významem slova „extremismus“, které prezident vyslovil mnohokrát, je eufemistické označení pro uplatňování islámského práva šaría v muslimských státech. Prezident podle všeho doufá, že s tímto extremismem se vyrovná tak, že se bude snažit získat muslimské masy.
Toto je vše součást politické rétoriky, ale ve skutečnosti to ke konkrétní změně nevede. Podle mého názoru je to totiž špatná strategie. Místo předstírání, že muslimové vynalezli knihtisk, by jim měl prezident představit hlavní výsledky západního knihtisku. A právě zde by elektronické knihy Kindle mohly být skutečně užitečné.
Představila jsem si ho, jak králi, šejkovi a ajatolláhovi podává po jedné elektronické knize s vášnivou argumentací Abrahama Lincolna proti otroctví a nerovnosti. Obama připomenul muslimskému světu, že „černí v Americe trpěli pod bičem jako otroci a zažívali ponížení segregace. Ovšem úplná a rovná práva nezískali násilím. Získali je mírovým a rozhodným trváním na ideálech, které spočívají v základech Ameriky.“
Nikde na světě nebují bigotnost tak jako v muslimských státech. Mezi americkými a islámskými zásadami není většího rozdílu, než pokud jde o jejich základní ideály. Právě kvůli základním ideálům islámu Al Kajda a jiní muslimští puritáni trvají na zavedení práva šaría, džihádu a věčného podřízení žen. Právě kvůli základním ideálům Ameriky černí mužové a ženy bojovali za rovná práva a získali je a gayové a noví přistěhovalci za ně bojují nadále. Přeji si, aby prezident byl tak upřímný, aby tohle řekl. Možná to má ale schováno pro pozdější fázi námluv. Dokud tady bude šaría...
Obama přislíbil založení nového fondu na podporu technologického rozvoje ve státech s muslimskou většinou. Cílem je pomoci přenést myšlenky na trh a tak vytvořit více pracovních míst. Uvědomuje si, že přenos myšlenek rovněž vytváří příležitosti pro Výbor pro šíření ctnosti a potírání neřesti v Saúdské Arábii k trestání realizace neislámských myšlenek?
Ona chudá dívka v Katifu v Saúdské Arábii, která poté, co ji znásilnilo sedm mužů, byla odsouzena ke zbičování, podlehla nové myšlence flirtování přes mobilní telefon. V tomto království se každý pátek vykonává krutý a neobvyklý trest, mnohem horší, než cokoli ve své době viděl John Adams. Osobám podezřelým z krádeže - většinou to jsou chudí dělníci z ciziny -se usekávají ruce.
Čím tmavší má člověk v Saúdské Arábii pleť, tím hůře na tom je, a to ještě hůř, jde-li o ženu. V království se černá barva kůže stále považuje za podřadnou. Mužům a ženám usvědčeným z cizoložství, odpadlictví od víry, zrady a dalších „zločinů“ se usekává hlava. Tisíce žen hnije v saúdských vězeních, kde čekají na bičování nebo jsou denně bičovány za takové činy, jako je setkávání se s muži, nevhodné oblečení, smilstvo a virtuální vztahy přes internet nebo mobilní telefon.
Propagace gramotnosti u dívek, k níž chce prezident přispět, je ušlechtilá věc. Ovšem dokud nebudou zrušena ustanovení práva šaría, více dívkám se dostane spíše rány bičem než kariérního postupu.
Barack Obama, historicky významný prezident v historicky významném okamžiku, slíbil, že v zemích s muslimskou většinou uspořádá podnikatelský summit, kde by se „určilo, jak lze prohloubit vztahy mezi vedoucími podnikateli, nadacemi a sociálními podnikateli ve Spojených státech a v muslimských státech po celém světě“.
Přála bych si uspořádat čtecí summit, kde bychom si skutečně „otevřeně navzájem řekli věci, které máme na srdci a které se příliš často říkají jen za zavřenými dveřmi“. Příliš mnoho z nás, kteří jsme se narodili do islámu, totiž za otevřené vyslovení těchto věcí může skončit v kriminále nebo na hřbitově.
O autorovi| Ayaan Hirsi Aliová, bývalá nizozemská poslankyně (c) 2009 Global Viewpoint
