BAGDÁD V osmdesátých letech si válka mezi Irákem a Íránem vyžádala více než milion lidských životů. Nyní, dvacet let po jejím skončení, se obě sousední země definitivně smiřují. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád včera zavítal do Bagdádu jako vůbec první íránská hlava státu po pádu diktátora Saddáma Husajna. Návštěvu označil za „novou kapitolu v historii íránsko-iráckých vztahů“.
Ahmadínežáda čekalo v irácké metropoli přivítání se všemi poctami, narozdíl od ostatních státních návštěv ale musel z letiště do centra města přijet autem. Americké síly, které jinak ostatní politiky dopravují z letiště vrtulníky, tentokrát za bezpečnost návštěvy neručily. Washington vyčítá íránskému režimu podporu terorismu a podezřívá ho z toho, že usiluje o výrobu jaderných zbraní. Pozorovatelé tvrdí, že Ahmadínežád využije návštěvu k tomu, aby Spojeným státům ukázal, že se s Íránem musí v této oblasti počítat. Kritizovanému vůdci také může pomoci v blížících se íránských volbách.
Dospěli jsme k porozumění ve všech oblastech... Silný, jednotný a rozvinutý Irák je v zájmu všech zemí v regionu,“ pochvaloval si Ahmadínežád jednání se svým iráckým protějškem Džalálem Talabáním. Společnou tiskovou konferenci provázela přátelská atmosféra: „Říkejte mi strýčku Džalále,“ vyzval Talabání Ahmadínežáda, aby ho oslovoval jeho kurdskou přezdívkou. Jedním z hlavních bodů jednání byla půjčka miliardy dolarů, kterou nabízí Ahmadínežádova vláda Iráku na válkou zničenou infrastrukturu země. Kromě toho měli oba prezidenti podepsat i desítku dalších smluv o spolupráci v ekonomické oblasti. Obchodní výměna mezi oběma zeměmi v poslední době roste a strmě stoupá také turistický průmysl - do iráckých svatých měst Karbalá a Nadžaf totiž míří stále více íránských šíitských poutníků. Sunnitští politici íránskou návštěvu stejně jako Američané bojkotovali. Ahmadínežád se ale měl sejít také s velvyslanci zemí Evropské unie.
Talabání také vyšel Ahmadínežádovi vstříc v jeho požadavku na zásah proti íránské odbojové organizaci, která sídlí v Iráku a dříve spolupracovala s režimem Saddáma Husajna: „Irácká ústava přítomnost těchto teroristů zakazuje a my pracujeme na tom, abychom se jich zbavili,“ ujistil hosta Talabání.
Ještě před odjezdem do Iráku obvinil americký prezident George W. Bush Ahmadínežáda z „vývozu terorismu“ a varoval ho před vměšováním se do Iráku. „Není legrační, že nás z vměšování obviňují ti, kteří mají v Iráku 160tisícové síly?“ ptal se íránský prezident ironicky.
***
Irácko-íránská válka
Krvavý osmiletý konflikt rozpoutal v roce 1980 irácký diktátor Saddám Husajn. Důvodem byly hraniční spory i Saddámovy obavy z íránské podpory v Iráku utlačované šíitské většiny. Irák ve válce využíval chemické zbraně a těšil se podpoře Západu. Konflikt skončil bez vítěze. rok
