NEW YORK / PRAHA Terorismus, situace v Gruzii a současná finanční krize. Tato témata dominovala včerejšímu zahájení podzimního zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. „Několik zemí - například režimy v Sýrii a Íránu - stále sponzorují terorismus.
Je jich ale stále méně a dostávají se do větší izolace,“ prohlásil během svého projevu americký prezident George W. Bush. Vzhledem k jeho končícímu funkčnímu období to pro něj byla zřejmě poslední příležitost oslovit světovou organizaci.
„Stejně jako otroctví a pirátství, terorismus v tomto moderním světě nemá místo,“ dodal americký prezident. Neopomněl se zmínit také o kontroverzních jaderných programech. „Pokud jde o šíření jaderných zbraní, musíme zůstat ostražití,“ řekl Bush a zároveň vyzval členy OSN, aby přistoupili k sankcím vůči Íránu a také Severní Koreji.
Bush v rámci svého projevu rovněž ostře kritizoval Moskvu v souvislosti s nedávnými událostmi v Gruzii. „V Chartě OSN se mluví o rovných právech národů velikých i malých. Ruská invaze do Gruzie byla porušením těchto závazků,“ prohlásil americký prezident.
Přímo v New Yorku se účastní všeobecné rozpravy Valného shromáždění i český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. V prvních dnech debaty by mělo vystoupit na 40 státníků. Šéf české diplomacie promluví k účastníkům zasedání sobotu.
„Byly to velmi zajímavé proslovy,“ zhodnotil úvodní řeči světových politiků Schwarzenberg. „Brazilský prezident mluvil jako zástupce třetího světa. Poté hovořil prezident Bush a vzhledem k tomu, že to byl jeho poslední proslov ve funkci prezidenta, tak to bylo spíše takové zaznění zásad americké politiky. Spíše než politika to bylo takové kázání, čeho se máme držet,“ dodal český ministr zahraničí s tím, že nejzajímavější byl pro něj následný projev francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.
Prezident, jehož země nyní předsedá Evropské unii, mluvil zejména o současné finanční krizi ve světě. „Je povinností hlav států a vlád zemí, které jsou krizí nejvíce zasažené, aby se ještě ke konci roku sešly a snažily se společně pracovat na vyřešení této globální finanční krize,“ prohlásil Nicolas Sarkozy.
Z finanční krize mají obavy i afričtí vůdci, kteří do New Yorku přijeli. Jak napsala britská BBC, bojí se totiž, že jejím důsledkem bude i méně peněz na boj s chudobou v jejich zemích. A podobné obavy vyslovil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podle něj může pomoc Bushovy vlády finančním institucím (ve výši až 700 miliard dolarů) snížit schopnost bohatých zemí pomáhat rozvojovému světu.
Bush to ale odmítl s tím, že se Washington snaží krizi na Wall Street vyřešit co nejefektivněji.
Dalším řečníkem byl íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který už tradičně ostře a nevybíravě kritizoval USA a Izrael. Tentokrát se zaměřil hlavně na židovský stát, respektive jeho představitele a podporovatele, které označil za „vraždící sionisty“.
„Jsou to oni, kdo manipuluje Evropany a Američany,“ hřímal Ahmadínežád. „Ale sionistický režim brzy zkolabuje. Neexistuje totiž způsob, jak by se mohl vyhrabat ven z žumpy, kterou sám stvořil,“ dodal íránský prezident.
„Několik zemí -například režimy v Sýrii a Íránu -stále sponzoruje terorismus.“
„Sionistický režim brzy zkolabuje. Nevyhrabe se z žumpy, kterou sám stvořil.“
