Olmert prohlásil, že Írán nadále obohacuje uran s cílem vyrábět nekonvenční zbraně. Nic podle něj nenasvědčuje tomu, že by od tohoto záměru upouštěl. „Domníváme se, že Íránci nadále sledují své plány na vytvoření kapacity nekonvenčních zbraní. Nic z toho, co jsme se dosud dověděli, nemohlo změnit náš postoj. Jsme si jisti, že Íránci jsou vážně připraveni tyto aktivity, z nichž část je utajená, proměnit v nekonvenční zbraně,“ řekl izraelský premiér.
Podle něj neexistuje žádný jiný důvod, proč Írán obohacuje uran i přesto, že mu Rusko poskytlo jaderné palivo na civilní účely. Na přímou otázku jednoho z novinářů, zda vylučuje vojenskou akci proti Íránu, Olmert tuto možnost výslovně nezamítl. „Prezident Bush řekl, že žádná varianta není vyloučena. Myslím, že to je zajímavá definice a já k tomu nemám co dodat,“ uvedl Olmert. Izraelský premiér zároveň ocenil úlohu, jakou sehrává kancléřka Merkelová v diplomatickém nátlaku na Írán.
Židovský stát by byl v dosahu případných íránských jaderných raket. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád přitom ve svých projevech několikrát Izraeli upřel právo na existenci. Olmert zdůraznil, že Írán otevřeně prohlašuje, že chce využít své síly ke zničení jiných zemí.
Merkelová zdůraznila, že Německo se podílelo na přípravě třetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN k íránskému jadernému programu. Berlín podle ní sleduje dvojí strategii: buď Teherán nesplní požadavky Evropské unie a čekají ho sankce, nebo je splní, a pak nabízejí Němci spolupráci.
