TEHERÁN/PRAHA „Přítomnost Íránu ve vesmíru s cílem posílit víru v Boha, mír a právo se nyní oficiálně zapsala do dějin,“ chlubil se íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád při vypuštění satelitu, který v noci na včerejšek zamířil na oběžnou dráhu kolem Země.
Přinejmenším závěrečná část jeho výroku byla jistě pravdivá – Írán vystřelením vlastní rakety nesoucí satelit s názvem Omíd (naděje) vstoupil do exkluzivního klubu méně než deseti zemí, které něco podobného v minulosti dokázaly.
O zbytku prezidentových slov je však možné polemizovat. Západ totiž neustále Írán podezřívá z toho, že se horečně snaží vyrobit vlastní jadernou zbraň. A vyslání družice, které kromě Íránu potvrdily i nezávislé americké zdroje, tyto obavy jen posílilo.
Uctění islámské revoluce Družice byla podle lokálních informací vypuštěna v pondělí večer při příležitosti třicátého výročí islámské revoluce, která připadá na tento měsíc. Satelit by měl planetu obíhat patnáctkrát za den po dobu jednoho až tří měsíců. Poté by se měl vrátit na Zemi.
Oficiální zdroje také zdůraznily, že družice by měla sloužit k vědeckým účelům a pro telekomunikaci. Z pohledu Západu však celou věc komplikuje to, jaké schopnosti má nosná raketa Safír 2. Jak upozornila agentura Reuters, tato střela dlouhého doletu totiž může sloužit také jako zbraň. Znepokojené hlasy bylo možné slyšet ze Spojených států i dalších zemí. „Tento test zdůrazňuje naše vážné obavy z íránských záměrů,“ uvedlo například britské ministerstvo zahraničí. Teherán však jakékoliv válečné úmysly vehementně popírá. „Íránská satelitní technologie je určena čistě pro mírové účely a odpovídá potřebám země,“ citovala agentura AFP íránského ministra zahraničí Manúčehra Mottakího.
Otázkou však je, co vypuštění družice dlouhodobě udělá s politikou prezidenta Baracka Obamy, který krátce po nastoupení do úřadu prohlásil, že Írán je hrozbou, zároveň se však ani nebránil rozšíření dialogu. Světové mocnosti by o postupu vůči Íránu měly diskutovat ještě dnes v Německu.
Šedivý: Nebylo to překvapivé Některé experty však íránská akce vzhledem k postupu tamního raketového programu nepřekvapila. „Tohle byla věc, která se dala předpokládat,“ řekl LN bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Podotkl, že Írán už řadu let své raketové technologie zdokonaluje.
„Dostává se na úroveň zvládnutí technologie dvou- a vícestupňových raket,“ konstatoval. Podle něj pokus znamená i to, že Írán do vesmíru nemusí poslat jen „obyčejný“ satelit.
Šedivý si myslí, že Íránci i v jaderném programu postupují krok za krokem. „Musí dosáhnout spolehlivosti a přesnosti raket, za druhé musí zvládnout výrobu obohaceného uranu. Dneska deklarují, že mají pět nebo šest tisíc centrifug, ve skutečnosti jejich cílový stav je asi 54 tisíc,“ dodal. Jiří Šedivý se navíc domnívá, že satelit za určitých okolností může sloužit jako špionážní.
***
Počet funkčních satelitů
na oběžné dráze
1. Rusko 1408
2. USA 1056
3. Japonsko 119
4. Čína 78
5. Mezinárodní organizace spojových
družic (Intelsat) 66
6. americká společnost Globalstar 60
7. Francie 45
8. Evropská vesmírná agentura
(ESA) 44
9. americká společnost Orbcomm 41
10. Indie 37
11. Německo 36
12. Evropská organizace pro družicové
telekomunikace (Eutelsat) 30
13. Kanada 29
14. Británie 26
15. Lucembursko 16
Tabulka obsahuje informace o 15 zemích
s největším počtem satelitů, jsou v ní
uvedeny jak státy, tak organizace
„Musí dosáhnout spolehlivosti a přesnosti raket, za druhé musí zvládnout výrobu obohaceného uranu,“ řekl Jiří Šedivý.
Které země vynesly satelity na svých raketách
SSSR: Sputnik kosmodrom Bajkonur 4. října 1957
USA: Explorer Mys Canaveral 31. ledna 1958
Francie: Astérix Hammaguir (Alžírsko) 26. listopadu 1965
Japonsko: Osumi středisko Kagošima 11. února 1970
Čína: Tung-fang-chung středisko Ťiou-čchüan 24. dubna 1970
Británie: Prospero X-3 Woomera (Austrálie) 28. října 1971
Indie: Rohini středisko Satiš Dhavan 18. července 1980
Izrael: Ofek základna Palmachim 19. září 1988
Írán: Omíd základna v Íránu 3. února 2009
Kromě toho poslala řada zemí své satelity na oběžnou dráhu pomocí raket těchto zemí. Mezi nimi je i Československo (Česko). První československá družice Magion 1 (na obálce) odstartovala 24. října 1978. Satelit se v raketě „svezl“ se sovětskou geofyzikální družicí Interkosmos 18. Družice s pořadovým číslem čtyři a pět vylétly v letech 1995 a 1996. Poslední data z Magionu 5 pak vědci dostali v prosinci 2002. Zajímavostí bylo první úspěšné vyslání družice na oběžnou dráhu soukromou společností. Loni 28. září se to po třech nezdarech podařilo malé americké firmě Space Exploration (SpaceX), která vypustila na raketě Falcon 1 maketu družice RatSat.
