Nápad s ad hoc schůzkou vychází z úvahy, že bude-li řádný summit 18. a 19. června řídit prezident Václav Klaus, nebude kvůli jeho opozici vůči Lisabonské smlouvě možné shodnout se na právních zárukách pro Iry, které mají otevřít cestu k druhému irskému referendu o textu. Pokud by se debata odehrála až v červenci, kdy začnou unii předsedat Švédi, dohoda by podle politiků a diplomatů v Bruselu byla jednodušší. Ačkoli myšlenku se zvláštní schůzkou nezmínil nikdo oficiálně, šeptá o ní kde kdo. Britský list The Daily Telegraph dokonce přinesl možné datum, s odvoláním na britské zdroje: 23. červenec. Nápad se nezamlouvá Švédům, kteří by měli být organizátory, a otevřeně ho odmítají Irové. Irská vláda argumentuje hlavně nedostatkem času. Tamní parlament musí dostat k posouzení slíbené záruky – že Lisabonská smlouva nenaruší tradiční irskou neutralitu, nepřikáže zemi povolit interrupce či nepřipraví Irsko o eurokomisaře – nejpozději začátkem července.
Zásadní časový problém Irské poslance totiž čeká schválit zákon o referendu, plánovaném na polovinu října, a záruky musí být jeho součástí. Po většinu července a celý srpen jsou přitom v Irsku parlamentní prázdniny. Summit v druhé polovině července o Lisabonu proto z hlediska Irů postrádá smysl. „Odklad rozhodnutí na červenec pro nás představuje zásadní časový problém. S parlamentní debatou (o Lisabonu a zárukách – pozn. red.) se počítá ještě před letní přestávkou,“ řekl tento týden irský ministr zahraničí Micheál Martin.
Upozornil, že debata o „uklidňujících prostředcích“ pro Irsko musí být v červnu tak jako tak, protože EU se k tomu loni zavázala a s odkazem na červen se osudu Lisabonu zatím nevěnovala. Spekulace o „antiKlaus summitu“ jsou tak hlavně důsledkem nervozity evropských politiků, že se euroskeptický český prezident chopí unijní taktovky, a také tlakem na Fischerovu vládu, aby v červnu neposílala do Bruselu Klause.
