DUBLIN Irsko s největší pravděpodobností přijme úvěr v řádu několika desítek miliard eur, řekl včera guvernér irské centrální banky Patrick Honohan. Konkrétní detaily plánu záchrany irského bankovního sektoru jsou právě projednávány v Dublinu.
Horkým tématem, které se stále vrací na jednací stůl, je irská korporátní daň.
Ekonomičtí analytici dávají irské korporátní dani přívlastky „neúčinná“ nebo „neférová“ a vidí v ní také jeden z důvodů narůstajících irských dluhů. Shodují se v tom, že pokud se Irsko rozhodne korporátní daň ponechat neměnnou, bude muset najít jiný způsob, jak se poprat se svým státním deficitem. Obzvlášť větší státy Evropské unie by rády viděly v konkrétních obrysech i možnost, že čerpání finanční pomoci bude pro Irsko podmíněno změnou daně, kterou Brusel označil jako nástroj „sociálního dumpingu“.
Podle Francie, Německa a ostatních zemí s vyššími daňovými sazbami je irské zdanění firemních příjmů nastaveno „abnormálně“ nízko. Pro samotné Irsko je dlouhodobá strategie nízkého zdanění této sféry velmi citlivým tématem.
Důvody jejich neoblomné obhajoby nízké daně nejsou čistě ekonomické. Když Irové hlasovali pro přijetí Lisabonské smlouvy v říjnovém referendu v roce 2009, podpořili ho až napodruhé, poté co získali slib od ostatních zemí Evropské unie, že irská suverenita v daňové politice bude nedotknutelná. Irský ministr obchodu Batt O’Keeffe včera uvedl, že rozhodnutí Irska zachovat korporátní daň na 12,5 procenta vůbec není předmětem vyjednávání. Označil daň za klíčový prvek irské obchodní politiky.
Irští obchodníci i ekonomové se totiž shodují na tom, že nízké daňové zatížení bylo bezesporu spouštěcím mechanismem přerodu Irska z chudé země do prosperujícího člena eurozóny.
Příliv kapitálu a špiček oboru Korporátní daň, kterou Irsko zavedlo v roce 2003 ve výši 12,5 procenta, do země přilákala obrovské množství zahraničního kapitálu a svá evropská sídla v Irsku během posledních let založilo téměř tisíc zahraničních společností, často naprostých špiček v oboru.
Důvodem je vedle zmíněné nízké daně i vzdělaná anglicky mluvící pracovní síla. Investice státu do vědy přilákaly do Irska hlavně firmy v oblastech hi-tech a farmaceutického průmyslu. Dnes sídlí v Irsku osm z deseti největších amerických počítačových společností, včetně Googlu, Applu a Facebooku. Má tam svá evropská sídla osm z patnácti největších farmaceutických firem, jako je Pfizer nebo Medtronic. Zastoupen je i bankovní sektor, například firmou Citigroup. Irsko se pro mnohé americké společnosti díky nízkému zdanění a zákonům stalo klíčovou zastávkou na trochu krkolomné cestě, kterou urazí jejich nezdaněné zisky. Ve Spojených státech by je čekalo zdanění neuvěřitelnými 35 procenty, což je jedna z nejvyšších daní na světě. Způsob obcházení daní popsaly Bloomberg News jako „kombinaci daňového plánování a alchymie“. Odhaduje se, že zahraniční firmy tak ušetří až 60 miliard dolarů ročně.
Odhaduje se, že společnost Google, která již tři roky používá tzv. „dvojitou irskou strategii“, ušetřila 2,2 miliardy eur.
Trik spočívá v tom, že Google své příjmy přesouvá do Dublinu a odtud putují dále do „ostrovního daňového ráje“ s nulovou daní z firemních příjmů. V tomto případě jsou to Bermudy, ale bývají to i Caymanské ostrovy, kam své příjmy převádí například společnost Facebook.
Tyto peněžní přesuny jsou posvěceny americkým i irským právním řádem.
***
AMERIČANÉ V IRSKU
Vybrané americké společnosti
název obor podnikání
Google internet
Facebook sociální síť
Microsoft software
Pfizer farmacie
Medtronic lékařské technologie
