Přesná částka bude určena až koncem listopadu, ale už teď se mluví o desítkách miliard eur. O pomoci krachujícímu Irsku se včera dohodly země eurozóny během večerního telemostu chvíli poté, co o ni Irové oficiálně požádali.
Irský premiér Brian Cowen prohlásil, že pomoc jeho zemi „bude nižší než než 100 miliard eur“, tedy zhruba 2,5 bilionu korun. Jisté je zatím to, peníze ze záchranného fondu eurozóny bude Irsko vracet během tří let. Ministr financí Irska Brian Lenihan hovořil v této souvislosti o desítkách miliard poskytnutých eur, různé zdroje ale spekulují o částkách od 45 miliard až asi do 120 miliard eur. Sky News za reálné pásmo označuje 80 až 110 miliard eur (1,9 až 2,7 bilionu Kč).
Z někdejšího „keltského tygra“ se vinou finanční krize, nafouklé realitní bubliny a bankovních problémů stala churavějící země na pokraji bankrotu.
Situaci irské ekonomiky výrazně zhoršilo „vykrvácení“ vlády v Dublinu, která se rozhodla zachránit bankovní sektor v zemi. Na pomoc pěti největším irským bankám už Cowenův kabinet vynaložil kolem 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu korun).
Eurozóna se zveřejněním konkrétní částky podle některých expertů čeká až na okamžik, kdy irská vláda v parlamentu zveřejní návrh úsporných opatření pro příští čtyři roky.
Pokračování na straně 13
Ačkoli Irové ještě minulý týden odmítali přijetí záchranného balíčku s tím, že vše zvládnou sami, nyní se zdá, že situace je již neudržitelná a podle očekávání Irsko přijme pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
„Doporučím vládě, abychom požádali o program pomoci a zahájili formální jednání,“ řekl včera ministr financí Brian Lenihan pro irskou státní rádiovou stanici RTE. Ta později uvedla, že by se tak mělo stát již dnes. „Banky byly pro tuto zemi příliš velký problém. Celou dobu bylo pro vládu klíčovým tématem nedopustit kolaps bankovního sektoru,“ dodal Lenihan.
Irskou žádostí se údajně již včera večer začal Brusel zabývat v telekonferenci. Irským finančním domům, včetně největších Anglo Irish Bank a Allied Irish Bank, hrozí bankrot a potřebují finanční injekci. Banky si během realitního boomu půjčovaly v zahraničí, aby mohly financovat developerské projekty. Když ale v roce 2008 splaskla bublina, zbyly jen dluhy. Irská vláda se za jejich splacení zaručila, pro státní kasu ale šlo o příliš velké sousto. Irsko si dnes však už nemůže dovolit vydat další dluhopisy a tím získat dodatečné finance, protože by kvůli neúnosně vysokým úrokům mělo potíže se splácením, nastínil situaci Lenihan. Proto si musí půjčit od Evropské unie a MMF, které budou požadovat nižší úroky. Lenihan prohlásil, že potřebná částka bude jen dvouciferná. Irové možná ani nevyužijí veškeré prostředky, které dostanou - jde prý hlavně o „ráznou demonstraci toho, jaká palebná síla stojí za bankami“. Irové však nebudou zvyšovat daň pro firmy, která je momentálně ve výši 12,5 procenta. V rámci zvyšování příjmů do státního rozpočtu to požadovala EU.
Premiér Brian Cowen prohlásil, že jde o „páteř průmyslové strategie“. Téměř poloviční zdanění oproti zbytku EU přilákalo mnoho zahraničních společností.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
