Irové odmítli text v referendu 12. června 2008. Týden na to se konala schůzka nejvyšších šéfů EU, kde byla irská otázka hlavním tématem. Irský premiér Brian Cowen si formálně řekl o čas na „přemýšlení“, nicméně už na summitu se začalo mluvit o úlevách a dodatcích k textu, které by mohly uklidnit irské voliče a posloužit jako důvod k opakování referenda. Podobný model by zřejmě čekal Čechy: na summitu by dostali otázku, zdali je vláda ochotná poslat Lisabon do parlamentu ještě jednou – samozřejmě při uspokojení senátních obav jistými garancemi.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Zatímco ale v případě Irů byly záruky víceméně nasnadě – interrupce, irská neutralita – v případě Česka by vyvstala otázka, co řešit, protože každému se nelíbí ve smlouvě něco jiného.
„Chvíli by se řešilo, jestli vyhlásit konec ratifikace, nebo zda jít v Česku do druhého hlasování s nějakými na míru šitými úpravami jako u Irů. Vzhledem k obrovské vůli politiků nevzdat se Lisabonu by byla snaha udržet ratifikaci při životě,“ zmiňuje politolog z institutu CEPS Piotr Kaczynski. Je tu však jeden podstatný rozdíl: irská vláda dala bezprostředně po referendu najevo, že pro ni příběh Lisabonu nekončí. Slovy diplomata z vedení Rady ministrů, mozkového centra unie, „Brian Cowen nechtěl být hrobařem Lisabonu. Budou mít ale stejný zájem také Češi?“.
Na to by měl odpovědět nastupující kabinet Jana Fischera. Případně prezident Václav Klaus, pokud se stane tím, kdo bude za Česko v unii mluvit. „A Klaus by považoval spíš za čest být hrobařem Lisabonu,“ míní citovaný diplomat s tím, že český prezident bude pravděpodobně „jediným evropským šéfem státu“, kdo po případném zamítavém stanovisku senátorů prohlásí smlouvu za „mrtvou.“
Pokud by česká politická reprezentace skutečně řekla „hlasovali jsme, dost“, země by se ocitla pod velkým tlakem názor změnit. Trest typu vyloučení by Česko po senátním NE nečekal, protože nic takového není možné. „Frustrace z českého verdiktu by ale byly nesmírné. Nikdo si v zásadě ani nezkouší připustit, že by Češi hlasovali NE,“ říká Piotr Kaczynski. „Vydali bychom tím signál, že ztrácíme pud sebezáchovy a vystavilo by nás to na několik let na periferii bez možnosti podílet se na rozhodování,“ tvrdí český vicepremiér Alexandr Vondra.
Řešilo by se, zda jít do druhého hlasování s nějakými úpravami
