KÁHIRA/PRAHA Časy se mění, tedy alespoň v Egyptě. Ještě donedávna bylo islamistické hnutí Muslimské bratrstvo zakázané jako politická strana a tolerované jen jako náboženská skupina. A také ještě před pár dny představitelé bratrstva tvrdili, že se nesetkají s nikým z vlády, dokud neodstoupí prezident Husní Mubarak. Nic z toho už nyní není pravda.
Zástupci hnutí včera vůbec poprvé v historii usedli k jednomu stolu s vládními představiteli a s viceprezidentem Umarem Sulajmánem. Spolu s dalšími zástupci opozice jednali o budoucích ústavních změnách v zemi. Ze závěrů schůzky se dá vyčíst jediné – egyptská opozice je totálně rozpolcená.
Podle oficiálního vládního stanoviska se obě skupiny shodly na vytvoření 25členné komise složené z právníků, která má připravit ústavní změny. Ty by měly umožnit uspořádání demokratických prezidentských voleb. S prvním návrhem změn by pak komise měla přijít první týden v březnu. Byla také prý dohodnuta určitá „cestovní mapa“ dalších jednání – diskuse vlády s opozicí tedy bude pokračovat.
Jenže co naopak tvrdí opozice? Jedni se shodují na tom, že rozhovory byly sice „pozitivní“, ale o nějaké širší shodě na politických reformách se mluvit nedá. A představitelé bratrstva se dokonce rozdělili na několik táborů.
Podle jednoho z nich, který citovala televizní stanice Al-Džazíra, jsou závěry jednání nedostatečné a nereagující na většinu požadavků. „Jde o dobrý záměr, který ale nezahrnuje nějaké zásadní změny,“ okomentoval schůzku člen vedení bratrstva Abúl Fatúh.
Bratrstvo prý i nadále trvá na odstoupení Mubaraka, na rozpuštění parlamentu, potrestání těch, kteří nesou odpovědnost za násilnosti při demonstracích, a na záruce práva na protesty. Agentura Bloomberg ale přinesla úplně jiné sdělení. Bratrstvo si prý myslí, že by měl současný prezident naopak zůstat ve funkci, aby se zabránilo dalšímu násilí. „Je bezpečnější, když prezident zůstane, dokud nebudou hotovy tyto ústavní změny,“ měl prohlásit jiný představitel islamistického hnutí Muhammad Sajád Katátní. Když totiž zůstane u moci, bude moci na změny dohlížet.
Pravdou je, že na setkání nebyli přítomni všichni zástupci nyní protestující opozice. Nedorazil jeden z klíčových vůdců, bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Baradej. A se Sulajmánem nejednali ani představitelé mladých z Hnutí 6. dubna. Přitom právě tito lidé, kteří se svolávají po sociálních sítích, jsou často hlavními účastníky demonstrací.
„Odmítáme dialog nebo vyjednávání do té doby, než Mubarak odejde. Jsme otevření k diskusi o budoucnosti, ale až po prezidentově rezignaci,“ zopakoval včera Muhammad Adíl z Hnutí 6. dubna.
Protesty pokračovaly Tisíce lidí se proto včera opět shromáždily jak v Káhiře, tak i v ostatních městech. Nedošlo ale k žádným výraznějším potyčkám a v egyptské metropoli například poprvé po dlouhé době otevřely banky. Tvořily se před nimi dlouhé fronty lidí, kteří si chtěli vybrat své peníze. Bankomaty v posledních dnech totiž příliš nefungovaly. Postoje tvrdého jádra protestujících se nemění.
„Budu tady, dokud neodejde,“ citovala agentura Reuters Aváda, 25letého nezaměstnaného mladíka s ovázanou hlavou. Náměstí Tahrír chtějí demonstranti přejmenovat na náměstí Mučedníků na památku lidí, kteří při protestech přišli o život. Podle posledních čísel zemřelo od začátku nepokojů okolo tří set lidí. Objevily se i spekulace, že by mohl Mubaraka nahradit právě Sulajmán, to ale protestující na náměstí také odmítají. „Je stejný jako Mubarak,“ tvrdí shodně.
I sám viceprezident ale prý svou kandidaturu odmítl v rozhovoru pro televizní stanici ABC. Mladým lidem protestujícím v Káhiře téměř dva týdny pak vzkázal, aby „šli domů“. „Nemůžeme dělat nic jiného. Nemůžeme je vyhnat silou. Každý by ale měl jít domů. Chceme, aby se život vrátil do normálu. Vraťte se do práce. Tak přivedete zpátky turisty. Zachraňte ekonomiku naší země,“ prohlásil Sulajmán.
***
„Vraťte se do práce. Tak přivedete zpátky turisty. Zachraňte ekonomiku naší země.“
Obávané bratrstvo
Muslimské bratrstvo, celým názvem Sdružení muslimských bratří (Gamíjat al-Ichván al-Muslimín), je fundamentalistická muslimská organizace. Založena byla v roce 1928 Hasanem Bannou v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu. Záhy se rozšířila po celém arabském světě. Jako její odbočky vznikly politické strany v řadě zemí, například v Jordánsku Islámská akční fronta či v Palestině Hamás. Odmítá násilí i jakýkoliv boj mezi muslimy a křesťany, s výjimkou izraelsko-palestinského konfliktu. Řada jejích vůdců odsoudila například atentáty na USA z 11. září 2001. Cílem bratrstva je návrat ke kořenům islámu. Zpočátku vyvíjela organizace spíše charitativní a agitační činnost, později ale začala její teroristická větev provádět ozbrojené útoky.
Fotografie LN z káhirských ulic si můžete prohlédnout na straně 24
Z egyptských ulic k jednacímu stolu – Muslimské bratrstvo se sešlo s viceprezidentem Sulajmánem
