Po genetické stránce si je většina z 300 tisíc obyvatel Islandu velice podobná. Ke genetické „jednobarevnosti“ Islanďanů přispěly i dvě epidemie moru v průběhu 15. století, které dvakrát snížily počet obyvatel na polovinu. A pak opakované epidemie neštovic v 18. století, kterým podlehla třetina Islanďanů.
Island se tak stal dobrým místem pro výzkum dědičnosti a dnes je jednou velkou genetickou laboratoří. Odhalit varianty genů, které zvyšují rizika vzniku onemocnění, je na jednotném genetickém „pozadí“ Islanďanů mnohem jednodušší než u populace geneticky „pestrobarevné“.
Této šance se chopila soukromá firma deCODE Genetics, která získala přístup k matrikám i zdravotním záznamům všech obyvatel i jejich předků. Většina Islanďanů souhlasila a ochotně poskytla firmě vzorky DNA. Někteří se chtěli podělit o svou dědičnou zátěž, další vidí ve výzkumu ekonomický přínos.
Výzkum dědičné informace Islanďanů už přinesl řadu objevů, například odhalení genů zvyšujících riziko zeleného očního zákalu, rakoviny prsu, poruch spánku, mozkových cévních příhod nebo schizofrenie.
