Podle statistik je to nejvyspělejší a nejšťastnější země, a přece míří do finančních pekel. Island přitahuje dobrodruhy, milovníky divočiny, hudby (Björk) i filmu. Jenže právě filmy naše vidění zkreslují. Realitu, kterou ukazují třeba snímky Zimnice či Ďáblův ostrov, vytěsňují hollywoodské odvary jako Cesta do středu země či přitroublá bondovka Dnes neumírej. K naší škodě.
Proč vlastně Islandu pomáhá Rusko? Proč mu, samo zabředlé v krizi, poskytuje čtyři miliardy eur? Protože právě Rusko se nedrží Hollywoodu, nýbrž reality. Moskva si uvědomuje lépe než sami Evropané, že Island je sice členem NATO, ale nemá vlastní armádu, že jeho ochranu zajišťují již od druhé světové války Američané - zprvu kvůli konvojům do Murmanska, za studené války kvůli strategickým bombardérům.
Tam, kde je americká základna v pacifistické zemi, se vždy dá sázet na protiwashingtonskou kartu. Stačí si přečíst Cestu slepých ptáků „českého Dänikena“ Ludvíka Součka. Island se v ní hemží zlými americkými uniformami a hodnými domorodci kolem komunistického deníku Thjódviljin (Vůle lidu). Putin s Medveděvem Ludvíka Součka asi nečetli, ale pud jim velí správně. Byl by v tom čert, aby na Islandu nenašli svého Jana Tamáše.
Čtěte Téma na str. 3
