Stal se pravý opak. Italové po vítězství 2:0 nad Francií prošli do čtvrtfinále. Tým z Apeninského poloostrova neměl před posledním dějstvím osud ve svých rukách. Po Itálii se šířila „zaručená“ zpráva: již jistě postupující Nizozemci schválně prohrají s Rumuny, aby nás odstranili z cesty. „Každý si myslel, že je to takhle domluvené. A tyhle myšlenky pronikly i do našeho mužstva,“ přiznal místopředseda svazu Demetrio Albertini a dodal, že zápas Nizozemců s Rumunskem je pro podezřívavé Italy velkou lekcí fair play.
Kouči narostly vypadané vlasy Italové měli tak velké obavy, že prý dokonce žádali trenéra Roberta Donadoniho, aby před utkáním zatelefonoval nizozemskému kolegovi Marku van Bastenovi, s nímž hrával v AC Milán.
„Neudělal jsem to. Bylo by to nesmyslné a nezdvořilé. Znám ho dobře, proto jsem neměl žádné pochybnosti,“ dušoval se italský kouč.
Bylo na něm vidět, že si po odvrácení hrozby vyřazení oddechl. „Včera jsem říkal, že ráno vidím na svém polštáři vypadané vlasy. Teď se zkusím podívat, jestli mi nějaké nenarostly,“ žertoval, ale pak už vážně dodal: „Takhle to v mém životě chodí. Jako hráč i jako trenér jsem vždycky musel o všechno tvrdě bojovat a dřít. Ale hráči si za dnešní výkon postup zasloužili.“
I sami fotbalisté při zápase s napětím sledovali zprávy z druhého utkání v Bernu. A když jim z lavičky ukázali, že Nizozemci dali druhý gól, začali Toni a Cassano na trávníku křepčit, přestože jejich zápas ještě pokračoval a Francouzi se pokoušeli o zázrak.
Italský tisk se shodl, že mistři světa si postup zasloužili. „Byla to velká Itálie,“ napsala La Repubblica. La Stampa ocenila, že Itálie zvládla jednu z nejbeznadějnějších situací díky čestnosti Nizozemska a zlomení Francie, kterou na takové soutěži neporazila, nepočítají-li se pokutové kopy, třicet let. „Tentokrát ale Francie zůstala v šatně,“ upozornil deník.
