Před pátečním neformálním jednáním evropských ministrů v pražském Kongresovém centru to řekl vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš za Piráty.
Peníze z evropských fondů, které jsou určeny na podporu chudších regionů, budou moci státy EU využívat i na řešení a zmírňování dopadů současné energetické krize, řekl po jednání ministrů odpovědných za unijní politiku soudržnosti Ivan Bartoš. Ministři podle něj na pražském zasedání řešili hlavně budoucí směřování politiky rozvoje regionů EU.
„Evropská unie a její fondy by mohly řešit současnou energetickou krizi. Už se tak ostatně děje,“ uvedl Bartoš. Peníze z evropských fondů by podle něj měly státy a regiony využívat při řešení současné energetické situace typicky na projekty k zefektivnění některých systémů, například ve vytápění nebo izolaci staveb.
Ministerstvo pro místní rozvoj by chtělo podle Bartoše reagovat i operativně a převést zhruba tři miliardy korun mezi fondy směrem k ministerstvu pro životní prostředí. „To ještě musíme vyjednat s Evropskou komisí, protože mají lepší nástroje na energetické úspory měst a obcí, které jsou v tuto chvíli aktuálnější než třeba strategicky spíše dlouhodobé ale ne akutní věci,“ řekl ministr.
„U všech návrhů na financování je důležitá složka budoucnosti, nové technologie, digitalizace, abychom se posouvali dopředu. Soustředit bychom se měli například na šetření energií, na úspory, na obnovitelné zdroje, vytvářet si vlastní energii,“ uvedla evropská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová.
Dodala, že politika soudržnosti se nesmí odchylovat od svého jádra. „Každý cítí, že se na nás valí spousta problémů a výzev ze všech stran. Je třeba pomáhat zemím, regionům, městům a obcím, které jsou slabší a zranitelnější a potřebují dohnat zbytek. Aby i slabší zažili, jaké jsou výhody být občanem Evropské unie,“ řekla Ferreiraová.
Ministři se podle Bartoše při pátečním neformálním zasedání v Praze věnovali především budoucnosti a dalšími směřování politiky soudržnosti EU. Zmínil přitom i další využití peněz při zmírňování dopadů inflace, klimatických změn nebo negativních důsledků války na Ukrajině v Evropě.
V této souvislosti připomněl například finanční balíček Fast Care, který má regionům v EU pomoci dotahovat rozdělané projekty, které jsou ohrožení vysokou inflací. V Česku jde podle jeho slov o projekty zhruba za 32 miliard korun. „Věřím, že Fast Care bude schválen v Evropském parlamentu co nejrychleji,“ zmínil Bartoš poslední krok, který by balíček aktivoval.
Politika soudržnosti se kromě rozvoje regionů podílí například i na digitalizaci či řešení klimatu, jako je dekarbonizace. Nové evropské trendy a jejich přínos pro regiony byly rovněž tématem debaty ministrů.
Česko by mělo využít na projekty 550 miliard korun
Česko návrh podle Bartoše předneslo spolu s dalšími 12 unijními zeměmi po začátku války na Ukrajině. „Já doufám, že shoda mezi radou, Evropskou komisí a Evropským parlamentem bude a ten balíček, kterému se říká fast care, bude. Umožní to dofinancovat projekty, na které kvůli rostoucím cenám nejsou peníze, a ty peníze budou i pro Česko,“ dodal Bartoš.
„Dlouhá léta se hovořilo o potřebě větší flexibility, dynamičnosti, ale i přesného cílení peněz. Jsou zde i zástupci Evropského účetního dvora, který dohlíží na čerpání, jak peníze pomáhají v regionech, jestli kvalita života v regionech roste. Je třeba do toho vnést i datový pohled, jestli dokážeme stejný objem peněz mířit daleko přesněji, aby se regiony nepropadaly,“ podotkl Bartoš.
Jednat se má o novém období 2021 až 2027 čerpání evropských dotací, které pod politiku soudržnosti spadají a rozdělují třetinu evropského rozpočtu. Česko by v tomto období mělo využít na různé projekty regionálního rozvoje, ale i digitalizaci 550 miliard korun.
„Je třeba se připravit na budoucnost, potřebujeme soudržnost více než dřív. Nikdo nesmí mít pocit, že je opuštěný, zvláště v době, kdy máme kolem sebe tolik nebezpečí. Je potřeba být spolu a společně bojovat pro lepší budoucnost,“ řekla evropská komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová při příchodu na jednání.
Podle náměstka lotyšské ministryně financí Mindgaudase Liutvinskase musí kohezní politika v budoucnu umět flexibilně reagovat na krizové situace, jako je covid nebo konflikt na Ukrajině a jejich negativní dopady, ale nesmí se stát nástrojem pro řešení těchto krizí, protože by mohla přestat plnit své strategické dlouhodobé cíle, kterými je vyrovnávání ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi EU.
Kohezní fondy by zároveň neměly konkurovat dalším investičním nástrojům EU, ale měly by se s nimi doplňovat. Měly by být také šité na míru podle potřeb jednotlivých zemí.
Peníze z evropských fondů pomáhají operativně i při různých neočekávaných krizích. Podle Bartoše je proto důležité, jak dokáže politika soudržnosti reagovat na tyto změny, a jak se různé balíčky pomoci kombinují s dlouhodobými nástroji, které evropské fondy tvoří.
Česko předsedá Evropské unii od července. Tento týden už v Praze jednali ministři obrany a ministři zahraničních věcí evropských zemí. V polovině měsíce budou ministry odpovědné za politiku soudržnosti následovat ministři zdravotnictví, hospodářství a financí a ministři zemědělství.
