JERUZALÉM Po patnácti letech vášnivých debat zná izraelské právo nový pojem - civilní sňatek.
Izraelský parlament (Kneset) schválil odpovídající návrh zákona minulý týden. Ačkoliv poslanci prezentují právní normu jako průlomovou, ve skutečnosti je vyhrazena jen Izraelcům „bez vyznání“ a nijak neřeší problémy nábožensky smíšených párů nebo sekulárních Židů odmítajících náboženské ceremonie. „Dnešní den je historickým mezníkem. Podařilo se nám prorazit zeď, která tu byla dvaašedesát let (od vzniku Izraele, pozn. LN),“ jásal po schválení zákona poslanec David Rotem ze strany ruskojazyčných přistěhovalců Jisrael Bejtejnu. Ta otázkou sňatků významně argumentovala v předvolební kampani a také ji přes výrazný odpor náboženských stran prosadila jako podmínku koaliční smlouvy.
„Nemůžeme pokračovat stylem buď všechno, nebo nic. Protože dosud to vždy znamenalo nic,“ reagoval na hlasité výtky, že zákon řeší problémy jen zlomku lidí z těch, kteří se dosud nemohli v Izraeli legálně sezdat.
300 tisíc „bez vyznání“ Civilní sňatek totiž budou moci uzavřít snoubenci pouze v tom případě, že oba dva patří do úzce vymezené skupiny lidí, kteří nevyznávají žádné z oficiálních náboženství v Izraeli nebo vrchní rabinát odmítl uznat jejich původ za židovský. Problém se dlouhodobě a palčivě dotýká zejména přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu „bez vyznání“, kterých je v Izraeli podle různých odhadů až tři sta tisíc.
Pochybnosti o účinnosti zákona mají i lidé ze „sňatkového byznysu“. „Ten zákon je natolik složitý a nejednoznačný, že mu vyhoví jen minimum párů. Hlavně nijak nepomůže nábožensky smíšeným párům, které tady nikdo neoddá. A to nemluvím o židovských dvojicích, kde jsou budoucí manželé ve víře spíše vlažní a sňatek před rabínem a všechny procedury, které to obnáší, si prostě nepřejí,“ řekla LN Lia Barzelayová, majitelka agentury Daniela Tours. Ta takovým lidem zajišťuje svatby v České republice a na Kypru. Oddací listy z těchto zemí pak izraelské úřady zpětně uznávají za platné.
Ještě dál se ve své kritice v levicovém sekulárním deníku Haarec posunul známý bojovník proti náboženskému establishmentu Sefi Rachlevsky, který zákon rovnou označil za rasistický. „Nejznámějším příkladem země, která nepovolovala sňatky mezi Židem a nežidovkou, bylo Německo v době platnosti Norimberských zákonů,“ napsal komentátor.
„Lidem, kteří se do země přistěhovali na základě tzv. práva na návrat a koho teď Izrael odmítá uznat za Židy, bude umožněno vzít si jen toho, kdo je jako oni sami. Jako kdyby nikdy neexistovala Deklarace nezávislosti, zajišťující Izraelcům rovnost bez ohledu na náboženství, rasu nebo pohlaví,“ napsal dále Rachlevsky. Přesto se i tímto způsobem okleštěný zákon podařilo prosadit jen horko těžko. Koaliční poslanci za ultraortodoxní náboženskou stranu Šas a Jednotný judaismus tóry nakonec umožnili jeho přijetí tím, že se hlasování nezúčastnili. „Diskuse o tomto zákonu ohledně kompetencí státu a náboženství se vedla patnáct let. Řešení se nám podařilo nalézt jen díky dialogu,“ shrnul pozitiva jinak diskutabilního zákona také Ze’ev Elkin z Likudu, strany premiéra Benjamina Netanjahua.
***
„Dnešní den je historickým mezníkem. Podařilo se nám prorazit zeď, která tu byla dvaašedesát let.“
O autorovi| Eva Turečková, spolupracovnice LN na Blízkém východě
