Německá jaderná panika Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky volá po odklonu od jádra v Evropě jen šest zemí – Rakousko, Dánsko, Irsko, Portugalsko, Řecko a Malta. Tedy země bez vlastních zkušeností s provozem jaderných reaktorů. „Auta zabíjejí 40 tisíc Evropanů ročně, přesto toto riziko podstupujeme. Ale rizika spojená s jadernou energetikou nechce nikdo přijmout,“ říká Bartuška o strachu z atomové energie.
Nehoda v japonské Fukušimě ovlivnila nejvíc energetiku v Německu. Vláda kancléřky Angely Merkelové v minulém roce po dlouhých politických tahanicích prosadila prodloužení životnosti 17 fungujících jaderných reaktorů v průměru o 12 let. Pod tlakem veřejnosti a médií se však obrátila proti jádru.
Doplatilo na to sedm jaderných bloků ze sedmdesátých let, které byly na tři měsíce odstaveny. V tamních médiích se spekuluje, že již provoz nikdy neobnoví. Ani tento razantní zásah však nezachránil vládní křesťanské demokraty od porážky ve volbách v Bádensku-Württembersku, kde zřejmě poprvé v německých dějinách nastoupí do čela zemské vlády reprezentant strany Zelených.
Radikálně reagovala také švýcarská vláda, která ukončila proces schvalování tří nových jaderných elektráren.
Dění v Německu mezitím zvedlo ceny elektrické energie. Například energie s dodávkou v příštím roce na lipské burze EEX podražila za poslední tři týdny o víc než desetinu. Zdražuje také zemní plyn. Všeobecné očekávání je takové, že výpadek jaderných bloků nahradí hlavně plynové elektrárny.
Naopak Polsko se nevzdává svého plánu uvést do provozu přibližně za deset let svou první jadernou elektrárnu. Náměstek ministra financí Jan Bury potvrdil, že se na postoji polské vlády nic nemění. „Větrná a sluneční energie nikdy nebude stačit k tomu, aby vyprodukovala dostatek zelené energie pro celé Polsko,“ uvedl Bury. Premiér Donald Tusk dokonce v minulém týdnu zmínil možnost referenda k otázce jaderné energetiky. Většina polské veřejnosti – podobně jako v Česku – s ní totiž souhlasí.
Zvláštní historii má za sebou Itálie. Své jaderné elektrárny odstavila v roce 1987, tedy rok po havárii v Černobylu a právě z tohoto důvodu. Itálie se následně stala největším dovozcem elektřiny v Evropě a tamní ceny patří k těm nejvyšším.
Italský premiér Silvio Berlusconi se osobně zasazoval o obnovení jaderného programu a v nejbližších měsících měl oznámit lokality, ve kterých až čtyři elektrárny vyrostou. Pod tlakem okolností však italská vláda oznámila „jen“ roční moratorium. Jaderný program chce opět rozjet také Velká Británie, která spustila atomovou elektrárnu do provozu naposledy před 16 lety. Elektrárenské koncerny získaly předběžný souhlas k umístění deseti nových reaktorů. Nicméně šéf liberálně demokratické strany Nick Clegg zapochyboval, jestli někdy vůbec budou vybudovány. Obavy z opakování havárie zřejmě povedou k posílení bezpečnostních prvků, což výstavbu nových elektráren výrazně prodraží.
V klidu zůstává Francie, kde jaderné elektrárny zajišťují tři čtvrtiny výroby elektřiny. Premiér François Fillon vyzval tamní úřad pro jadernou bezpečnost, aby prověřil bezpečnost provozu všech 58 jaderných reaktorů v zemi. Prověřit má možné dopady kolapsu přenosové sítě, povodní, zemětřesení a potíží s chlazením. Současně však Francie nepodporuje záměr jiných zemí zkoumat také rizika související s teroristickým útokem nebo pádem letadla.
Protesty v Indii Se sílícími úniky z Fukušimy se stupňuje odpor k jádru i mimo Evropu. Masové protesty zažila třeba Indie, kde se má stavět více než 20 nových reaktorů. „Protestující chtějí totální zákaz,“ říká energetický expert Vladimír Štěpán, který jižní Asii nedávno navštívil.
Také Čína zchladila svůj optimismus ve věci jaderné energie. Tamní vláda dočasně pozastavila vydávání povolení k výstavbě nových bloků. Po fukušimské havárii chtějí čínské úřady provést bezpečnostní testy, ale to nic nemění na skutečnosti, že Čína s jádrem do budoucna počítá. Jen pro představu: podle údajů Světové jaderné asociace je nyní po celém světě rozestavěno 62 jaderných bloků. Téměř polovina, konkrétně 27, se nachází na území Číny. Deset jaderných bloků se staví v Rusku a po pěti v Indii a Jižní Koreji.
V celé Evropské unii jsou ve fázi výstavby pouze čtyři bloky – dva v Mochovcích na Slovensku, jeden ve finském Olkiluotu a poslední ve francouzském Flamanville. Určitá „jaderná renesance“ má přijít po roce 2015, kdy chce začít stavět Česko, Polsko, Británie, Itálie, Nizozemsko a Maďarsko. Otázkou je, jestli si to některé země do té doby nerozmyslí.
