10 let od zlatého Nagana
PRAHA Určitá nejistota byla v očích českých hokejistů po příjezdu do Nagana patrná.
„Prej spíme v nějakých dřevěných chatkách,“ vyzvídal hned Milan Hejduk, který tehdy ve svých jednadvaceti letech o NHL teprve jen zbožně snil.
Jak už to na olympiádách chodí, ani v Japonsku na hokejisty před deseti roky žádný přepych nečekal.
Ve skromné olympijské vesnici na kraji města se spalo v jakýchsi apartmánových bytech nepříliš velkých rozměrů. Vždy tři pokojíky pohromadě, jako stvořené pro trpaslíky z pohádky o Sněhurce, a k tomu jedno sociální zařízení.
Jak bydlení hvězdy přijmou?
Jenže do Nagana se poprvé v historii hokeje sjížděly největší hvězdy planety. Kanaďané v čele s Gretzkým, slovutní Američané, Seveřané a ostatně už i Češi se zvučnými jmény, protřelí zámořským světem.
Jak rozchodí pobyt v podobných krcálkách, obávali se mnozí. Vždyť oči večer co večer zavírají v poněkud jiném přepychu.
„Šéf olympijské mise František Dvořák krátce před turnajem v Českém domě rozjímal: „Každý se ptá, co na to řekne. O něj ale starost vůbec nemáme. Jen dopředu hlásil, když na pokoji nenajde televizor, skočí si ho do města koupit... Jeden hráč by ale mohl být rozladěný...“ Koho ale myslel, neprozradil dodnes...
Snad právě kvůli varovným hlasům médií hokejisté očekávali to nejhorší. Nakonec ale skromné bydlení přijali nad očekávání dobře.
„Ještě že nás novináři dopředu tak vystrašili,“ pochvaloval si trenér Slavomír Lener.
Mnohem víc než bydlení hokejisty vytáčel způsob jízdy řidičů autobusů. Především toho, který vezl první část výpravy z Tokia do Nagana. „Téměř pět hodin jel snad čtyřicítkou,“ držel si Lener hlavu.
Hlavně Růžička na řidiče párkrát zavolal, ať tolik neriskuje a radši zpomalí...
„Někdy se mi až zdálo, že i lodě na řece, která se vinula podél silnice, nás předjížděly,“ vtipkoval Lener. Jágr bydlel sám Na jedné ubikaci „rozložil tábor“ kvintet Lang, Svoboda, Jágr, Straka a Šlégr.
Přičemž Jaromír Jágr se mohl těšit z výsady, že právě on mohl jeden pokojík obývat docela sám.
Důvody úmluvy nesouvisely ani tak s faktem, že český kouzelník měl v dresu Pittsburghu našlápnuto již na druhou Art Ross Trophy, kterou získává v NHL vítěz kanadského bodování, jako spíše se skutečností, že Jágr byl už tehdy vyhlášený neschopností udržet pořádek.
Kapitán Růžička se při prvním pohledu do nitra svého dočasného bydliště tvářil také celkem spokojeně. „Něco podobného jsem čekal,“ pokýval hlavou. „Mám už zkušenosti z olympiádama v Sarajevu a Calgary, bylo to tam podobný... No co, někam nacpu ty svoje dva kufry a nějak to musíme vydržet.“
Jisté drobné potíže nastávaly snad jen ve chvílích, kdy se osazenstvo apartmánku sešlo pohromadě. Vytáhlé a urostlé figury hokejistů totiž uvnitř působily poněkud zvláštně a do prostoru se poskládaly trochu složitě.
Svým způsobem prekérní situace pak nastávaly ve chvílích, kdy chtěl kdosi použít toaletu. Cožpak o to, prkýnka měli Japonci vyhřívaná, leč dveře i zdi vyrobili snad z papundeklu...
Ale i zmíněné momenty, kdy se potřebného soukromí jaksi nedostávalo, brali všichni s nadhledem.
„Na klucích z našeho týmu bylo ale od začátku patrné, že jim tady nejde o komfort ani o peníze,“ říkal Lener. „Chtěli jediné - získat s týmem zlato.“
Jeho slova ostatně potvrdil i Dominik Hašek, který před deseti lety a jedním dnem vychytal finálovou výhru nad Ruskem. „Když člověk jede na olympiádu, musí s podobnými věcmi počítat,“ mávl nad velikostí pokojů rukou.
Pomoc, spasí mě jen máma Jágr sice také neprskal, ale s jistými problémy se přeci jen potýkal.
Na postel se sice tak nějak vešel, ale zbývající část jeho pokojíku se změnila v naprosto nepřehlednou chaotickou změť oblečení.
„Já snad z Nagana neodjedu,“ smál se už někdy v polovině turnaje.
Jenže olympiáda končila a Jágr už začínal mluvit vážně. „Hele, neviděli jste někde moji matku,“ vyzvídal pravidelně mezi novináři. „Jestli ji někde potkáte, tak jí vyřiďte, že mi nutně musí zabalit. Fakt. Já to do těch kufrů a tašek prostě nenacpu...“ dodával.
Nakonec situaci zvládl, ale zbývající kvartet s ubikace se prý při balení nevýslovně bavil.
Slavomír Lener: Ještě že nás novináři dopředu s bydlením tak vystrašili, Našim klukům tady ale od začátku nešlo o komfort ani o peníze.
Jaromír Jágr: Jestli někde potkáte moji matku, tak jí vyřiďte, že mi nutně musí zabalit. Já to do těch kufrů a tašek prostě nenacpu...
