Sarkasmus stranou - Fico jezdí na sjezdy ČSSD zejména proto, aby šířil aureolu úspěchu „sociální demokracie“. Průzkumy veřejného mínění mu stále připisují podporu přibližně 40 procent Slováků, takže úspěšný nepochybně je. Ne však v tom, co si většina lidí myslí. Jeho úspěch nespočívá v tom, že geniálně dokáže budovat sociální stát, ale v tom, že to geniálně dokáže předstírat.
Fico se neustále snaží vtisknout politickému zápasu na Slovensku „pravo-levou“ podobu, jenže to je falešný obraz. Ve skutečnosti jde o zápas prozápadní modernity a otevřenosti s postkomunistickým nacionalismem. Fico totiž není žádný budovatel sociálního státu. Strašení „krajní pravicí“, jak má ve zvyku označovat reformátory z minulých let, mu vychází jen proto, že na rozdíl od nich žádné reformy nedělá a úzkostlivě se vyhýbá řešením, s nimiž většina nesouhlasí. Jestliže něco dělá - a to výborně -je to politický marketing. Podívejme se na fakta.
Sociální vláda v praxi Je to divné „budování sociálního státu“, zůstává-li míra přerozdělování, tedy podíl veřejných výdajů vůči celkovému HDP, na úrovních z časů „pravičáků“. V roce 2006 veřejné výdaje dosáhly 36,9 procenta a nad tuto úroveň se, i to jen dočasně, dostaly pouze v loňském a tomto roce kvůli krizi.
Možná je údaj o celkovém přerozdělování nepřesvědčivý - může být zkreslený například vytvářením vnitřních skrytých dluhů, které dnes není vidět, ale které jednou bude nutné zaplatit. Jenže když se na veřejné výdaje za Fica podíváme detailněji, námitek v jeho prospěch ubývá. Klesly totiž i výdaje na podporu lidí v hmotné nouzi (od roku 2006 do letoška se snížily o 14,6 procenta po očištění o inflaci), klesly též výdaje na podporu těžce zdravotně postižených (o 1,3 procenta), klesly výdaje na vzdělání (letos poprvé dokonce i v absolutních číslech), klesl podíl minimální mzdy vůči průměrné (ze 40,5 procenta v roce 2006 na očekávaných 40 v letošním roce).
Nezaměstnanost se v důsledku krize zvýšila (z 10,2 procenta evidovaných nezaměstnaných v roce 2006 na 12,9 v letošním lednu), přičemž vloni rostla nezaměstnanost na Slovensku téměř dvojnásobným tempem oproti jiným státům EU, jež byly rovněž postiženy krizí. Vláda v době krize prosadila jen kosmetická anebo ekonomicky nesmyslná opatření - zejména šrotovné. A také podporu „sociálních podniků“, která se změnila v rozkrádání do kapes stranických přítelíčků a udělala Slovensku ostudu v EU (původně měly „sociální podniky“ na zaměstnávání nezaměstnaných zaplatit eurofondy, ale Brusel tyto výdaje zjevně neuzná).
Staří i mladí: zapomenuti Ficova „sociální“ vláda nijak nezlepšila situaci důchodců. Veškerou energii v této oblasti věnovala znejišťování střadatelů v kapitalizačním důchodovém pilíři. A prosadila „vánoční důchod“ ve výši průměrně asi 2000 korun (liší se dle výše důchodu) čili jakési jednorázové přilepšení důchodcům před Vánoci. Marketingově skvělé, důchodci jsou vděčni. Navzdory tomu, že ohrožení chudobou v této sociální skupině narostlo od roku 2005 do loňského roku až o 43 procent.
Rodiny s dětmi i po čtyřech letech Ficovy vlády zůstávají jednou z nejohroženějších skupin. Vláda prosadila jednorázový příspěvek při narození dítěte (ve výši 25 tisíc korun), ale jiné podpory škrtila. S velkou slávou Fico avizoval státní podporu hypoték pro mladé - reálně ji ale využilo několik desítek lidí. Teď jde do voleb s příslibem státní podpory pro novomanželské půjčky. U mladých rodin s dětmi jsme opět svědky marketingu, který se nepřekrývá s reálným obsahem. Žádné zlepšení veřejných služeb. Diskriminace maminek na mateřské v důchodovém systému. Ztížení zaměstnání pro matky s malými dětmi (nechtějí-li přijít o finanční příspěvek) a další věci situaci mladých rodin evidentně zhoršovaly, což ukazuje také celkový nárůst chudoby (zjišťované celoevropským měřením SILC) v této sociální skupině. Za léta 2006 až 2008 šlo o nárůst o více než 37 procent.
Fico jako vzor?
Ficova vláda tedy žádný „sociální stát“ na Slovensku nebuduje. To je ovšem dobře, neboť při pohledu na výsledky měření korupce je představa masivnějších veřejných výdajů (a tudíž většího prostoru pro rozkrádání) skutečně děsivá. Jen jedna statistika za všechny - v měření Světového ekonomického fóra Slovensko kleslo ve vládní korupci ze 76. místa v roce 2006 na 127. příčku v roce 2009 a zhoršení ukazuje také index Transparency International. Navíc zhoršování podnikatelského prostředí včetně korupce ukazují všechny podnikatelské indexy v zemi.
Zdá se někomu, že Slovensko je vhodným vzorem „budování sociálního státu“?
***
Strašení „krajní pravicí“ Ficovi vychází jen proto, že žádné reformy nedělá a vyhýbá se řešením, s nimiž většina nesouhlasí
O autorovi| ROBERT ŽITŇANSKÝ, Autor pracuje v institutu SGI slovenský ekonom
