Ministr životního prostředí Pavel Drobil bleskově odvolal šéfa Státního fondu životního prostředí, jeho náměstka poslal na nucenou dovolenou a s okamžitou platností zrušil smlouvu s jedním ze svých poradců. Důvod? Prý tam „pravděpodobně zuří personální válka“. Kdo tomu věří? Personální válka zuří na každém druhém úřadě a rozval státu nenastal. Na fondu životního prostředí se stalo něco horšího, což lze jednoznačně vyčíst z ministrova prohlášení. Drobilovi podřízení si pořizovali tajně nahrávky svých rozhovorů s ministrem, které jsou dnes patrně už mimo kontrolu zúčastněných, a je jen otázkou času, kdy se s nimi veřejnost seznámí. Na státním fondu se patrně kradlo, proč by jinak pan ministr nařizoval urychlený forenzní audit a kontrolu „nakládání s disponibilními finančními prostředky“ fondu.
Pavel Drobil má svým způsobem smůlu, když se stal ministrem životního prostředí, jeho odpůrci mu škodolibě připomínali, jak byl druhdy připraven dýchat za český průmysl. Připustil-li však jako ministr, že ve fondu pracují lidé, kteří měli firmy na zprostředkování jeho služeb, nemůže se divit, že to nefungovalo. Bývalý pytlák rozhodně nebývá dobrým hajným.
