Arabská vzpoura - V Bahrajnu a v Libyi umírali demonstranti po tvrdých zásazích vládních sil
MANÁMA/PRAHA Žije zde zhruba tolik lidí jako v Praze a i rozlohou se Bahrajn české metropoli podobá -je pouze o polovinu větší. Nepokoje v tomto ostrovním státě, nemluvě o zatím pouze teoretické hrozbě pádu tamního režimu, jsou ale ve světě sledovány s mimořádnou pozorností. Jednak jsou tamní protesty mnohem intenzivnější než v minulosti. A především pak kvůli dopadu, který by mohly mít i za vodami Perského zálivu, jež tento nevelký, ale strategicky důležitý státeček obklopují.
Nervózní jsou zvláště Američané. Pentagon včera neopomněl připomenout, že Bahrajn je pro USA „dlouhodobým spojencem“ a že vývoj na ostrově „bedlivě sleduje“. Základnu zde má totiž americká 5. námořní flotila, která je klíčová pro operace v oblasti Perského zálivu. Ať už jde o zajišťování bezpečnosti pro ropné tankery či vysílání silových „vzkazů“ severovýchodním směrem - do Íránu.
A vleklá nestabilita, či dokonce převrat v Bahrajnu je noční můrou i pro Saúdskou Arábii. Důvody jsou jak ekonomické, tak bezpečnostní. Rijád se totiž podílí na těžbě většiny bahrajnské ropy a případné nepokoje by mohly produkci narušit. Pak tu je ale obava z přenesení sektářského násilí na saúdskoarabskou pevninu.
ANALÝZA
Velkou roli v protestech na Bahrajnu totiž hrají příslušníci tamní šíitské komunity, která sice mezi rodilými ostrovany tvoří většinu, otěže moci ale drží sunnité. Řada bahrajnských šíitů se cítí ustrkována, podobně jako jejich souvěrci na východě jinak převážně sunnitské Saúdské Arábie, kde čas od času dochází k projevům násilí i teroristickým útokům. A právě v těchto oblastech se také objevily zatím nejhmatatelnější zárodky protestů proti saúdskému režimu. Britská BBC dokonce uvedla, že Rijád by do dění v Bahrajnu zasáhl, pokud by se tamní události „vymkly kontrole“. Pak tu jsou ovšem i další rizika přenesení „bahrajnské nákazy“, která sama je zase pokračováním předchozích protivládních bouří v Tunisku a v Egyptě.
Početnou část populace na ostrově tvoří cizinci, což je fenomén společný i dalším zemím regionu včetně Saúdské Arábie. Většinou jde o námezdní pracovní síly, bahrajnští šíité si ale stěžují, že režim se snažil nestandardně rychlým udělováním občanství sunnitským přistěhovalcům měnit demografické složení obyvatelstva ve svůj prospěch. Výspa liberalismu Množství cizinců - respektive Bahrajnců cizího původu - lze údajně nalézt i v řadách bezpečnostních složek, které proti demonstrantům zasahovaly. Slouží zde prý množství Pákistánců, Jemenců, Syřanů a Jordánců - neboli sunnitů. „Necítí vůbec žádnou loajalitu vůči vlajce. Jsou loajální jen vůči těm, co je platí,“ citovala BBC jednoho z demonstrantů, z nichž někteří mávali právě bahrajnskou zástavou.
Představa, že by se rozhořčení demonstrantů obrátilo nejen proti vládě, ale i proti cizincům, může být vzdálená, ale zároveň i velmi znepokojující. Podle loňských odhadů totiž nebahrajnská populace tvoří více než polovinu ze zhruba 1,2 milionu obyvatel ostrova.
Nenadálý vývoj by mohl Bahrajn připravit kromě žádoucí stability i o další výhody. Ostrov je taktéž považován za jednu z výsep liberalismu v jinak přísně konzervativní oblasti Perského zálivu. Od roku 2002 zde mají dvoukomorový parlament (byť z velké části jmenovaný králem), na rozdíl od řady okolních zemí lze také běžně v obchodech nakoupit alkohol.
Bahrajnu se také vcelku daří ekonomicky, média jsou relativně svobodná a o životní úrovni svědčí podle katarské televize Al Džazíra fakt, že muži se zde průměrně dožívají 72 let, ženy dokonce 78.
***
SAÚDSKÁ ARÁBIE
Bahrajn
malý, ale strategicky důležitý ostrov
V Bahrajnu žije asi 1,2 milionu lidí, více než polovinu tvoří cizinci Vládnoucí režim se hlásí k sunnitské větvi islámu, většinu Bahrajnců ale tvoří šíité Na ostrově je důležitá základna amerického námořnictva
ŠIMON / LN
