Ottík Šleger (10) se začal o věci související s reprodukcí zajímat, když mu bylo pět. Hledal na internetu, ptal se kamarádů, ale ti mu nic moc neřekli. V sedmi letech ho do tajemství plození dětí zasvětili rodiče. Co tedy ví tento žák páté třídy s velkýma pátravýma očima o sexu?
LN: Ottíku, jak se to stane, že se narodí miminko?
Ottík: Prostě pán dá penis do vaginy ženy, vystříknou spermie, dostanou se k holčičímu vajíčku, to se začne rozdělovat na buňky a pak z toho vznikne miminko.
LN: Dělají tohle lidi jen proto, aby se narodilo dítě?
Ottík: Ne ne, táta mi to vysvětloval. Je to potřeba muže.
LN: Ženy ne?
Ottík: Ženy to tak moc neláká. Ale dělají to. Asi aby měli muži radost. LN: Víš, jak se tomu říká?
Sex.
Tak to vidíte. Desetiletý kluk v tom má naprosto jasno. Od svého otce se dokonce dozvěděl, že aby se početí zabránilo, měla by žena nebo muž používat antikoncepci, a že se rozhodně NESMÍ spustit s holkou, které by bylo méně než patnáct let. Ottík toho zkrátka o sexu ví hodně. A pokud něco náhodou neví, rozhodně se nebojí zeptat.
Aha, bude sex Když na to přijde, má pochopení i pro své vilné rodiče. Jako onehdy, když se jeho maminka měla vrátit z měsíční zahraniční služební cesty. Synek, za tu dobu navyklý spát s otcem v manželské posteli, se těšil, jak se v noci přitulí z jedné strany k tatínkovi a z druhé k mamince. Jenže tatínek se na maminku taky moc těšil a Ottíkovi vysvětlil, že by s ní chtěl být sám.
Aha, bude sex, prohodil synek lakonicky a před konsternovaným otcem si spakoval peřinu a šel spát do svého pokojíčku.
„My nemáme s manželkou před synem žádná tajemství a ze sexu neděláme tabu. Samozřejmě že musí zaklepat, než vstoupí do ložnice, ale na všechny otázky mu odpovídáme bez vytáček a pravdivě,“ říká Otto Šleger senior (38) a pokračuje: „Například se před ním neskrýváme, viděl nás nahaté, takže ví, jak vypadá nahá žena i chlap. Proto ho to nešokuje. Když se nás zeptal, jak se narodil, popsali jsme mu to reálně. Koukal, ale nebyl nijak zhnusen. Viděl sám sebe na videu těsně po narození - jak ho omývají od krve, jak je přikládán k prsu. Líbilo se mu to, jen se divil, že to je on. Nejvíc ho zajímalo, zda byl chtěný, a hodně se mu ulevilo, když jsme mu řekli, že samozřejmě ano, že byl plánované dítě.“
Když Otto srovnává dobu, kdy dospíval on sám, se současností, vidí ohromný rozdíl. „Dnes se dá sehnat spousta knížek se sexuální tematikou, a co nenajdete v knihkupectvích, najdete na internetu. Moji rodiče mi nic nevysvětlili, o sexu se u nás nemluvilo. Nikdy jsem například neviděl otce nebo matku nahé. Kdybych neměl kamarády, nic bych se nedozvěděl. Proto mě vytáčí, když slyším kdejakou paní nadávat na to, proč časopis Bravo učí děti masturbovat a hledat erotogenní zóny. A proč ne? Pořád je to lepší, než kdyby ve dvanácti souložily,“ rozhořčuje se.
Otto Šleger se dověděl aspoň něco od kamarádů. Marta Králová (63) nevěděla vůbec nic. Do svých sedmi let věřila na čápa a divila se, proč jí opeřenec s dlouhým zobákem nepřinesl bratříčka, i když mu vytrvale dávala za okno cukr.
„Když jsem v sedmé třídě dostala první měsíčky, myslela jsem, že umírám. Vyběhla jsem ze sprchy ven a křičela na mámu: mami, já krvácím. Tak to jsi už ženská, řekla matka vesele, do ruky mi vrazila dvě obrovité vložky z buničiny a instruovala mě, ať si to dám „tam“. Cítila jsem se trapně, protože mi to sdělila i před tátou. Ve škole nám sice něco o vajíčku a spermiích vysvětlovali, ale moc chytří jsme z toho nebyli. A když se probírala menstruace, tak jsem asi chyběla,“ říká Králová.
A jak to vypadá se sexuální výchovou ve školách dnes?
V osnovách Obecné školy se děti o rozmnožování dozvědí nejdříve ve druhé polovině 5. ročníku v přírodopise a pak až na druhém stupni. „To je ale pozdě,“ říká Lucie Bartošová, učitelka pražské základní školy. Podle ní by se dětem měla sexuální výchova přibližovat už ve školce. A aby podpořila svá slova, vysvětluje: „Když jsem byla podruhé těhotná a dceři bylo pět, její kamarádka na ni uhodila, zda ví, jak se mamince dostal ten sourozenec do břicha. No, nevěděla. Kamarádka jí to řekla natvrdo těmi nejhrubšími výrazy. Dcera byla, chudák, úplně konsternovaná. Mrzelo mě, že se to dozvěděla tak nevhodně.“ Kdy a jak to tedy říct?
Co rodič, to názor. Zeptejme se odborníka.
„Dětem bychom měli říct, jak přišly na svět, v momentě, kdy se na to zeptají,“ tvrdí psycholožka Tamara Cenková a dodává, že malým dětem stačí říct, že se maminka s tatínkem musí mít hodně rádi, aby miminko vzniklo, a že miminko roste u maminky v bříšku.
Jenže větší děti se s takovým vysvětlením nespokojí. Bombardují rodiče otázkami a chtějí vědět všechno. Včetně toho, jak KONKRÉTNĚ se dítě do břicha dostane. Překonání studu a nalezení vhodného výraziva pro pojmenování pohlavních orgánů bývá pro rodiče ten největší problém.
„Rozhodně bych doporučovala vynechat pindíka a pulinku,“ upozorňuje Tamara Cenková. Větším dětem bychom měli vysvětlit funkci vaginy - řekneme například, že maminka má mezi nohama takový tunýlek, kterému se říká vagina, a tou vyjde děťátko při porodu ven. Na otázku: jak se děťátko dostane do bříška odpovězme, že maminka má v bříšku vajíčka a tatínek má mezi nohama penis, u něhož jsou v šourku spermie.“
Zbytek návodu, „jak to říct“, už znáte z bezchybného popisu desetiletého Ottíka.
Moji rodiče to nedělají!
Jakkoli je ideální, pokud jsou to právě rodiče, kteří dětem objasní sexuální otázky, protože tím budují vzájemnou důvěru, někdy to prostě nejde. Buď rodiče nepřekonají ostych, nebo děti odmítnou se o tom s rodiči bavit. „Vždycky, když jsem si o tom chtěla s dcerou popovídat, utíkala ode mě, že ji to nezajímá,“ líčí svoji zkušenost učitelka Lada Albrechtová a pokračuje: „Styděla se přede mnou a já ji nechtěla přivádět do rozpaků.“
V některých případech je zkrátka lepší, když s dětmi mluví neutrální osoba. To potvrzuje i učitelka Lucie Bartošová, která pro své páťáky uspořádala „hodinu pravdy“, kdy se mohli zeptat na všechno, co je zajímalo - bez cenzury.
Pokračování na straně II
Dokončení ze strany I
Většina otázek směřovala k sexu. „Překvapilo mě to, ale zároveň mi došlo, že je potřeba udělat jednu hodinu zaměřenou jen na tuto problematiku. Nechala jsem to úmyslně na školu v přírodě a myslím, že jsem udělala dobře. Děti byly v cizím prostředí, necítily se tak sešněrované jako ve škole. S paní vychovatelkou jsme je rozdělily -holky zvlášť, kluky zvlášť. Padaly otázky ohledně masturbace, jak se používá prezervativ, ale děti se vyptávaly i na to, zda mají pohlavní styk jejich rodiče i poté, co zplodili je. Děti si totiž dokážou představit, že „to“ (rozuměj sex) dělají nějací dva dospělí - ale že vlastní rodiče? To jim připadalo divné,“ směje se Bartošová.
Během oné hodiny pravdy ji její žáci nejvíc zaskočili otázkou, co je to prostituce. „To byl oříšek. Celou dobu jim vysvětluji, že sex je vyvrcholením lásky a důvěry mezi dvěma lidmi a oni se pak zeptají, proč jsou prostitutky. Říkejte jedenáctiletým dětem, že to je obchod,“ vrtí hlavou paní učitelka, která vyslyšela prosbu LN a požádala své žáky, aby pro účely tohoto článku popsali, jak přišli na svět. Sešly se jí vskutku pozoruhodné práce. Od nevinných - (Můj táta chodil s mojí mámou na angličtinu, časem se sblížili. Táta mámu oplodnil a po devíti měsících jsem se narodil já) - po vědecky naučné (Mužský pohlavní orkán se zasune do ženského pohlavního orkánu a vystříknou milioni spermií, které oplodní jedno, nebo víc vajíček) až po velmi naturalistické (Setká se muž se ženou. Půjdou do postele a začíná pohlavní stik. A už jedou jako rychlík. Ten chlap říká šupsem a šuptam a je tam. A holka odpoví ty draku, kroť se. A najednou všichni v baráku slyší zvuk óhóh, jéjé. A za devět měsíců volají: máme dítě!).
Člověk nestačí žasnout, co všechno ti páťáci vědí.
Jiný kraj, jiný mrav Přístup k sexuální výchově se liší nejen rodina od rodiny, ale i stát od státu. Nemůžeme například porovnávat víceméně ateistické Česko s katolickým Polskem, kde se o plození, sexu, a nedej bože o potratech v dobré společnosti vůbec nemluví. Ale zase nejsme tak liberální jako skandinávské země.
Švéd Per Rudling vzpomíná: „Ve škole jsme se sexuální výchově hodně věnovali. Přišla za námi i zdravotní sestra, která nám všechno vysvětlila. Dokonce všichni, kterým bylo méně než pětadvacet, dostávali kondomy zadarmo, což bylo velice dobré. Myslím, že díky tomuto otevřenému přístupu je Švédsko zemí, kde je velmi malý počet potratů, sexuálně přenosných chorob nebo těhotenství nezletilých.“ My Češi nejsme tak puritánští jako Poláci ani tak otevření jako Švédové. Jsme někde uprostřed. Stále ještě se u nás najdou rodiny, kde se na toto téma prostě nehovoří. Podle Tamary Cenkové je to chyba. „Stydíme se, mlžíme a odbýváme děti větou: teď neotravuj, nemám čas. Děti potom získávají informace pokoutně a mnohdy zkresleně,“ tvrdí psycholožka.
Přitom je to docela jednoduché. Nedělejme ze sexu tabu. „Stejně jako se děti učí jíst, psát, číst a počítat, měly by se dovídat o sexuologii - samozřejmě formou přijatelnou jejich věku. Když rodiče dítěti nic nevysvětlí, bude na ně koukat jako na pokrytce a co hůř, může si i myslet, že jeho početí byla nějaká náhoda nebo spíš nehoda,“ uzavírá Otto Šleger.
***
Když rodiče dítěti nic nevysvětlí, může si myslet, že jeho početí byla jen nějaká náhoda. Nebo spíš nehoda.
O autorovi| MONIKA MUDRANINCOVÁ, Autorka je redaktorka Relaxu monika.mudranincova@lidovky.cz
