Před šesti sty lety zvítězilo v bitvě u Grunwaldu polské vojsko nad řádem německých rytířů. Letošní oslavy ale nemají na rozdíl od minulých protiněmecký náboj.
GRUNWALD/PRAHA Dvě stě tisíc diváků přijede do jinak nezajímavého místa ve středním Polsku, aby se podívali na to, jak na tři tisíce novodobých rytířů z celé Evropy vytvoří od čtvrtka večer v Grunwaldu největší rekonstrukci středověké bitvy na světě. Ostatně i bitva, která se na tomto místě přesně před šesti stoletími odehrála, byla zřejmě největší rytířskou bitvou středověku. Přinejmenším pro Polsko, Litvu, ale i mohutný pobaltský řádový stát německých rytířů znamenala zlom v dějinách. Polsko a Litva díky vítězství u Grunwaldu postupně vyrostly v největší stát středověké Evropy, zatímco řád německých rytířů zahájil sestupnou cestu svého významu. Dnes se jedná o jeden z mnoha řádů katolické církve bez světské moci.
Pro Polsko a Poláky však už v devatenáctém století a pak především po druhé světové válce nabyla bitva u Grunwaldu ještě jeden zásadní rozměr – jako dějinné vítězství Poláků nad Němci. Tento „protiněmecký“ tón vyvrcholil před padesáti lety, kdy u Grunwaldu uspořádali oslavy tehdejší komunističtí vládci Polska. Podle polských historiků prosovětský režim zcela ztotožnil německé řádové rytíře s nacisty. Navázal tím však jen na nacistickou ideologii, byť sám řád byl nacisty
V bitvě u Grunwaldu,
nazývané též bitvou se 15. července 1410 střetlo vojsko Řádu německých rytířů s armádou polsko-litevské koalice, která ohrožovala sídelní hrad Malbork (dole). V líté řeži zahynul velmistr řádu Ulrich von Jungingen. Po porážce, přestože hrad nepadl, již nikdy řád nezískal zpět svou téměř neomezenou moc v Pobaltí.
paradoxně pronásledován. Vedle vybudování mohutného památníku v sovětském stylu, který stojí v Grunwaldu dodnes, nechali komunisté natočit podle protiněmecké knihy Henryka Sienkiewicze Křižáci velkofilm, v němž jsou němečtí rytíři (v jejichž řadách přitom byla šlechta z celé Evropy) vylíčeni jako padouši a zločinci.
V oslavách, které u Grunwaldu chystal Lech Kaczynski, měl tento rozměr svoje místo. Účast přislíbil i prezident Václav Klaus, Kaczynského osobní přítel. Pro Kaczynského to měla být i akce, jež by mu zvýšila popularitu u nacionalistické části polských voličů, na které ve snaze o své znovuzvolení spoléhal především. Jenže v dubnu zahynul při letecké katastrofě u ruského Smolensku a jeho bratr Jaroslaw prohrál na počátku července prezidentské volby. A oslavy, které jsou pod taktovkou k Německu vstřícné vlády Donalda Tuska a „Tuskova“ prezidenta Bronislawa Komorowského, tak mají úplně jinou atmosféru. Především „státnická“ část oslav se omezila na minimum. Do Grunwaldu se chystá malá a zvláštní směsice hlav států – spolu s nastupujícím Bronislawem Komorowským tu bude pouze prezidentka Litvy, rumunský prezident a moldavská hlava státu. „Ve Varšavě panují rozpaky, co vlastně na bitvě u Grunwaldu oslavovat,“ uvádí dobře informovaný zdroj z Varšavy. Německo, ačkoli bylo do Grunwaldu zváno, se neúčastní. Nově zvolený německý prezident Christian Wulff navštívil Varšavu zřejmě záměrně v pondělí.
Velmistr přijede Poražení němečtí rytíři budou ale v Grunwaldu mít své zastoupení, a to nejen při rekonstrukci bitvy, kdy se do řad křižáků hlásí s nadšením stovky Poláků. V rámci státnické části by měl po velkém přemlouvání organizátorů a na pozvání kanceláře polského prezidenta promluvit současný šéf řádu Bruno Plater. „Existujeme už 800 let, ale změnili jsme se, máme už jiné cíle, jiné výzvy,“ řekl šéf řádu, který se dnes věnuje především charitativní činnosti. V jeho řadách působí i několik polských šlechticů a kněží, což by bylo před 600 lety nepředstavitelné.
Reportáž z Grunwaldu najdete
v zítřejším magazínu Pátek LN
