Ze všech českých vysokoškolských studentů, kteří se vydávají za vzděláním do zahraničí, jich nejvíce míří do Německa. Počet v této zemi studujících Čechů je téměř dvojnásobný i ve srovnání s například druhou nejpočetnější českou studentskou „enklávou“ ve Francii.
Nepříznivou zprávou proto pro mnohé je, že od letošního školního roku bylo hned v sedmi spolkových zemích (Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Hamburk, Hesensko, Dolní Sasko, Severní PorýníVestfálsko a Sársko) zavedeno na státních vysokých školách školné. Podle oficiální terminologie jde o „všeobecné poplatky za studium“, jež se pohybují ve výši kolem 500 eur za semestr.
Zaplatíte semestrální poplatek Naopak dobrou zprávou v této souvislosti je, že od tohoto školného jsou plně osvobozeni všichni zahraniční studenti, kteří vycestovali do Německa v rámci evropského programu Erasmus nebo dostali některé stipendium z německých veřejných zdrojů.
Za příspěvek z veřejných zdrojů jsou přitom pokládána i stipendia poskytovaná například Německou akademickou výměnnou službou (DAAD - Deutscher Akademischer Austausch Dienst) či nadacemi, jako je třeba GFPS nebo Českoněmecký fond budoucnosti a další.
Čemu se ovšem pravděpodobně čeští studenti nevyhnou, je tzv. semestrální poplatek. Ten se nejčastěji pohybuje od 120 do 250 eur. Jeho výše i oficiální název se liší podle konkrétní vysoké školy.
Zaplacením povinného poplatku získají však studenti mnohé výhody, jako je například bezplatný přístup ke školním počítačům, do knihovny, a mnohdy třeba i přeprava městskou hromadou dopravou zdarma nebo s podstatnou slevou.
V Německu lze studovat na celkem 268 státních, 41 církevních a 63 soukromých vysokých školách. Systém studia je u západních sousedů v zásadě podobný jako v České republice. V současnosti zde fungují jak tradiční pětileté studijní programy zakončované tituly Magister a Diplom, tak i nové, strukturované podle jednotné evropské úmluvy jako bakalářské a navazující magisterské programy. Studium v pětiletých oborech je rozděleno na dvě části, na tzv. Grundstudium a Hauptstudium. První, zpravidla šestisemestrální, je zakončena postupovou zkouškou. Druhá část studia se zaměřuje především na prohloubení a rozšíření znalostí z prvního cyklu.
Podmínky přijetí Základními předpoklady pro přijetí na vysokou školu v Německu je maturita na českém gymnáziu a dostatečné jazykové znalosti. Ty je nutné doložit potvrzením o složení některé z mezinárodně uznávaných zkoušek. Tato povinnost se nevztahuje na ty, kdo maturovali na některé z německých škol v zahraničí či bilingvním gymnáziu.
Pro studenty, kteří maturovali na střední odborné škole, je další podmínkou také úspěšně zvládnuté přijímací řízení na českou vysokou školu a jeden ukončený semestr. V Německu lze potom studovat jen ve stejném nebo příbuzném oboru jako na české škole. Rovnocennou alternativou je také absolvovaná příprava na studium v Německu v rámci Studienkolleg.
Přijímací zkoušky na většině německých veřejných vysokých škol neexistují. U oborů, u kterých počet uchazečů převyšuje nabídku, platí tzv. numerus clausus. V tom případě je stanovena požadovaná průměrná známka z maturitního vysvědčení. Pokud má zájemce průměr stejný nebo lepší, je přijat.
Další informace na straně II
Kde shánět
stipendium
www.daad.cz
česká pobočka Německé
akademické výměnné služby
www.funding-guide.de
vyhledávač stipendií
německých nadací
www.ghst.de
Gemeinnützige Hertie-Stiftung
www.toepfer-fsv.de
Stipendium Alfreda Toepfera
pro studenty ze střední Evropy
www.fes.de
Nadace Friedricha Eberta
www.copernicusstipendium.de
studium práv, ekonomie apod.
