Český jazyk, František Brož Stačí, když studenti budou umět číst a psát. To se zdá samozřejmé, ale není. Budou muset prokázat, že jsou schopni napsat smysluplný text, samozřejmě gramaticky správně, a interpretovat, co se kolem nich děje.
Nepůjde o to, vysypat ze sebe vyjmenovaná slova, ale najít chybu. Nepůjde o to definovat, co je synonymum, ale najít je v textu. A bude potřeba opravdu číst knihy. Dneska se studenti připravují na základě různých výtahů z četby, jen aby věděli, o čem to kterém dílo je. Napříště budou muset pracovat s textem, a na to výtahy nestačí. To chce čtenářskou zkušenost. Pro základní úroveň maturity z českého jazyka musejí odevzdat seznam dvaceti přečtených knih, pro vyšší 30 knih. To není moc. Já vyžadoval jako učitel na gymnáziu 60 knih, ale byli tam i takoví, kteří měli seznam 150 knih. Matematika, Eva Řídká K tomu, aby maturant nepropadl, stačí, aby dobře ovládal učivo základní školy, které představuje přibližně čtyřicet procent testu základní úrovně. Problém je v tom, že spousta maturantů dnes nezvládá ani to. Studenti sice na střední škole řeší třeba i složité úlohy, ale když zabrousíte k základům, ukáže se, že jim nerozumí. Jen vědí, že tento typ úloh se řeší tak a tak. Když narazí v testech na úlohu, která jim není povědomá, prostě ji nechají být a jdou na další.
Co by měli maturanti znát minimálně? Počítání s čísly včetně zlomků a záporných čísel, procenta, trojčlenku, tedy přímou a nepřímou úměrnost, základy algebry a základy geometrie. Ty se u nás dost opomíjejí, protože se špatně testují. Většinou se na ně nedá odpovědět zaškrtnutím jednoho řešení, jde o tak zvané otevřené úlohy. V maturitních testech budou. Ale aby nevznikl dojem, že středoškolská matematika se netestuje. Samozřejmě se testuje. V základní úrovni však skutečně jen základ. Přitom se snažíme, aby příklady neměly příliš mnoho kroků, aby se nezvyšovala možnost dílčí chyby. Skutečně jde spíše o to dokázat, že problému rozumím a umím jej řešit, než o komplikovanost.
Cizí jazyk, Eva Hulešová Při starém způsobu maturitní zkoušky se žáci většinou nadřeli 25 až 30 otázek z každého předmětu a víc umět nemuseli. Teď jde spíš o dovednosti než o vědomosti. U zkoušky z cizího jazyka budou muset studenti prokázat, že jsou schopni v tom jazyce číst i psát, mluvit i poslouchat a rozumět. (V základní úrovni to přitom nebude znamenat kdoví jak širokou slovní zásobu.) To ale vlastně není nic převratného. V zásadě lze říct: Pokud učitel dělá svoji práci dobře a střídá aktivity tak, aby žáci uměli jazyk využívat všestranně, nemělo by se měnit nic. Ředitel CERMAT, Pavel Zelený Naše přání je, aby skončilo samoúčelné šprtání otázek. Maturitní zkouška je koncipovaná tak, aby tomu napomohla.
