Západu se stále nedaří nalézt a prosadit vhodný způsob, jak zastavit ofenzivu Kaddáfího sil. Varianty tu stále jsou.
TRIPOLIS/PRAHA Je třeba zamezit tomu, aby libyjský vůdce Muammar Kaddáfí dále masakroval vlastní lidi, shodují se již dlouho západní i jiné státy. Ohledně toho, jak to lze nejlépe zařídit, ale stále panují rozpory.
Ve Spojených státech v posledních dnech přibývá hlasů, které volají po nějakém razantnějším řešení situace. Podobně je tomu i ve Velké Británii či ve Francii. Přesto se zatím bezprostředně žádné konkrétní vojenské opatření nechystá. Proč? I ze včerejší alianční schůzky v Bruselu bylo patrné, že se členské státy nechtějí pouštět do akce, která by neměla širší podporu. Ilustrují to slova českého ministra obrany Alexandra Vondry, podle kterého v NATO panuje shoda, že zřízení bezletové zóny nad Libyí – jedna z variant reakce – by vyžadovalo mandát Rady bezpečnosti OSN. Problém však je, že dva její členové Rusko a Čína se na něco podobného příliš netváří. Přitom i alianční generální tajemník Anders Fogh Rasmussen dal jasně najevo, že podmínkou k vojenskému zásahu sil NATO je mimo jiné pevný právní základ.
Alianci by jako platformu pro vojenský zásah rády využily i USA. Do jednostranné akce se jim ale zatím moc nechce, což včera potvrdila i ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Takový zásah by podle ní měl „nedozírné následky“. Jaké možnosti pro řešení libyjské krize se tedy aktuálně nabízí?
Bezletová zóna I v dalších dnech se jistě bude dále hovořit o bezletové zóně, která se i přes odpor dvou velmocí stále asi mezi pomyslnými řešeními řadí na první místo. Toto opatření, které by Kaddáfího připravilo o výhodu letecké převahy nad povstalci, na sebe ale nabaluje řadu problémů.
Částečně představuje předvoj regulérní vojenské intervence. Lze se také ptát, zda je bezletová zóna dostatečně efektivní nástroj pro zastavení krveprolití. A znamenala by zóna v praxi to, že by západní síly útočily na Kaddáfího protiletecké střely a radarové systémy? Či snad by patrolující letouny mohly zaútočit, jedině pokud by se samy dostaly na mušku? I tím se nyní mnozí zabývají.
Přímý letecký zásah Další možností řešení situace je podle BBC přímý letecký zásah. Místo patrolování v libyjském vzdušném prostoru by se Západ mohl pokusit bombardovat některá letiště či libyjská letadla na zemi. Takové opatření je však riskantní kvůli tomu, že má již přílišnou příchuť plné vojenské intervence.
Pozemní zóna Podle BBC by mohla také vzniknout jakási zóna na zemi, kam by ozbrojené síly nesměly vjet. Jinak by totiž riskovaly ozbrojenou odvetu. Nevýhodou této možnosti ale je, že Západ by podobné opatření v Libyi s její velkou rozlohou jen těžko prosazoval. „Zásah pozemních sil nebo jakákoli intervence tohoto druhu byla mimo jakoukoli diskusi,“ zprostředkoval navíc Vondra další závěry schůzky.
Dodávky zbraní Jako zdánlivě nejjednodušší varianta se může zdát to, že by opozice obdržela ze zahraničí zbraně či potřebný výcvik. Výhodu by mohlo představovat to, že by se do věci místo Západu mohl vložit třeba Egypt, který má dobře vycvičenou armádu.
Na druhou stranu dohodnout něco podobného by mohlo trvat dlouho. Navíc je třeba otázkou, jaké zbraně by povstalcům byly dodány a kde by skončily z dlouhodobého hlediska. Toto řešení tedy může získat na významu až časem, pokud by se střety v Libyi dostaly do patové fáze.
Jedno opatření je ale podle agentur v platnosti už nyní. NATO tento týden rozšířilo monitorovací lety nad Libyí. Z původních deseti letových hodin denně přešlo na nepřetržité pozorování.
***
Rozdílné názory
* Bezletová zóna by znemožnila Kaddáfího letectvu útočit ze vzduchu na povstalce a civilisty. Její zavedení by však podle některých předpokladů předznamenalo vojenský zásah.
* Rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN týkající se schválení bezletové zóny připravují Francie a Velká Británie. Rusko a Čína, které mají v radě právo veta, se však k záměru stavějí chladně.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
