V Lisabonu začal dvoudenní summit NATO. Politici řeší mimo jiné i postupný odchod z válkou zmítané země LISABON Je pošmourné odpoledne. Prší. Na letištní plochu v Lisabonu přistává jedno letadlo za druhým. Na palubách strojů jsou politické špičky států NATO i z dalších zemí. Do portugalského hlavního města politici, včetně české delegace v čele s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Petrem Nečasem, přijeli, aby se během dvou dnů pokusili nalézt možná řešení pro některé současné palčivé alianční problémy.
Asi tím nejzásadnějším je nyní válka v Afghánistánu, která vstupuje do desátého roku. Členské státy nyní musí čelit zejména nárůstu počtu obětí z řad koaličních vojáků. Letos jich je už přes 600, což představuje dosavadní rekord. Na setkání - za tradičně přísných bezpečnostních opatření - se proto státníci budou snažit domluvit klíč, jak předávat odpovědnost za správu země afghánské vládě. Pokud totiž západní spojenci, kteří mají v krvavém konfliktu kolem 140 tisíc vojáků, chtějí následovat americké představy a skutečně do roku 2014 - jak napsal deník The New York Times - ukončit bojovou misi, neobejdou se bez pomoci afghánských sil. Zatím se však o schopnostech místní armády a policie spíše pochybuje. A to i přesto, že početně jsou afghánské bezpečnostní složky poměrně silné: dohromady čítají přes 260 tisíc lidí, přičemž do roku 2013 by toto číslo mělo vzrůst asi na 350 tisíc lidí. Na summitu, který začal včera večer, se má hovořit o tom, aby postupné předání odpovědnosti do afghánských rukou bylo pečlivě připravené. Jde totiž o nevratný proces.
Důležitým hostem v Lisabonu je proto afghánský prezident Hamíd Karzáí. Právě on (Západ za něj nemá lepší náhradu) totiž stále platí za nejlepšího garanta toho, že se Afghánistán nebude v příštích letech propadat do ještě většího chaosu. Kromě Karzáího se summitu zúčastní i ruský prezident Dmitrij Medveděv. Pomoc Ruska v Afghánistánu se totiž Západu může mimořádně hodit. Rusové by například podle některých dřívějších informací mohli poskytnout helikoptéry či se podílet na tréninku afghánské armády.
Dohoda o protiraketové obraně Kromě toho se však Západ a Rusko budou bavit i o projektu alianční protiraketové obrany, na němž se organizace včera večer poprvé dohodla. Nový systém bude krýt území všech 28 členských zemí Aliance, ale k projektu by mohlo být přizváno i Rusko. Jak by jeho napojení mělo vypadat? Již delší dobu se zdá, že by v rámci systému mohly být využívány hlavně informace z ruských radarů, přičemž zprávy by mohly proudit i opačně. Pro NATO by však nejspíš bylo nepřípustné, aby se Moskva podílela přímo na řízení systému. Detaily budou známy po dnešních jednáních.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
O autorovi| PETR JANOUŠEK, zvláštní zpravodaj LN v Lisabonu
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
