Tvoření (odvozování) slov a tvoření různých tvarů téhož slova v určitých případech provázejí změny délky samohlásek v základu slova. Pro pisatele může být střídání dlouhých a krátkých samohlásek v základu obtížné, protože není zcela pravidelné, a tudíž někdy nelze při volbě správné podoby slova spoléhat na vlastní jazykové povědomí ani na výslovnost slova v běžně mluveném jazyce.
Ke změnám samohlásek dochází při odvozování podstatných a přídavných jmen a sloves. Při tvoření podstatných jmen dochází ke změnám při odvozování příponami -č (ovládat - ovladač), -tel (vykonávat - vykonavatel), -dlo (dívat - divadlo), -tko (dělit - dělítko), -ář (mlýn - mlynář), -árna (péci - pekárna), -ka (hrát si - hračka), -ek (vlak - vláček), -ko (břicho - bříško).
Ne všechny případy odvození jsou však pravidelné, u některých typů délka samohlásky kolísá, prosazuje se tendence po neměnnosti základu, a pak mohou být vedle sebe obě podoby - se zkrácenou i nezkrácenou samohláskou, např. odesílat - odesilatel i odesílatel.
U přídavných jmen dochází ke změnám samohlásek zejména při odvozování příponou -telný (strávit - stravitelný). Užití krátké, či dlouhé samohlásky pak může rozlišovat význam přídavných jmen, např. žehlicí (určený k žehlení) a žehlící (ten, kdo právě teď žehlí).
Délka samohlásek může být různá též v základu sloves, např. střihat/ stříhat, avšak počet takových sloves je zanedbatelný.
A2 ZÁLUDNOSTI
U některých podstatných jmen na -ač se samohláska zachovává podle slovesa, od nějž je dané podstatné jméno odvozeno, např.
počítat - počítač, jinde dochází ke změně, např. zatýkat - zatykač. Problematická je skupina jmen, u nichž délka samohlásky kolísá.
Příručky a slovníky připouštějí obě podoby např. u podstatných jmen ovladač/ovládač, podavač/podávač atd. U výrazů, které nejsou v příručkách zachyceny nebo které jsou tvořeny pouze příležitostně, délka obvykle kolísá, častější bývají tvary analogické se slovesy: rozehrávač, umývač, nahrávač. S kolísáním se však setkáváme v menší míře i u podstatných jmen tvořených jinými příponami, např. vyzývat - vyzyvatel/vyzývatel, počítat -počitadlo/počítadlo apod.
Problémy mohou nastat i při volbě správné podoby přídavného jména s příponou -telný. Většina takto tvořených přídavných jmen samohlásku krátí: použít -použitelný, některá zachovávají délku podle slovesa, např. léčit - léčitelný. I zde jsou však jména kolísající, např. popíratelný/ popiratelný, popř. jména, u nichž se v praxi hojně vyskytují obě podoby, ale za spisovnou se považuje pouze jedna z nich, např. řiditelný (nikoli říditelný).
A3 CVIČENÍ
Doplňte chybějící samohlásku: usp-vač, našept-vač, rozv-děč, přev-děč, nap-ječ, ods-vač, ovl-dač, ukl-zeč, om-vač, přivol-vač, š-řitel, odes-latel, dohl-žitel, vyz-vatel, poč-tadlo, zdv-hadlo, v -j-mka, v-h-bka, nevypoč-tatelný, nepop-ratelný, ř-ditelný, nerozeb-ratelný, os-dlovat, přem-sťovat B JAZYK V PRAXI: POPTÁVKA Než určitý odběratel získá od dodavatele požadované zboží, předchází tomu v obchodním styku často výměna písemností v pořadí poptávka - nabídka - objednávka.
Poptávka je vlastně dotaz, kterým zjišťujeme, kdo vyrábí nebo prodává zboží, které právě potřebujeme, která instituce (např. agentura) nám může poskytnout požadované služby. Předběžné informace a tipy můžeme získat od známých, procházením inzerce a katalogů, vyhledáváním na internetu nebo ve Zlatých stránkách. Na vytipované výrobce, prodejce, instituce se pak obracíme se svou poptávkou, „poptáváme“ určité výrobky nebo služby. (Někdy stačí telefonický nebo osobní dotaz a následná domluva; v případě složitějších transakcí je však pro odběratele i dodavatele výhodnější volit korespondenční formu a mít před sebou veškeré přesné údaje v písemné podobě.)
Na začátku textu poptávky se odvoláváme na inzerát, katalog či doporučení obchodního partnera. (Z Vašeho inzerátu ve... soudíme, že vyrábíte/poskytujete... Přátelé nám doporučili Váš podnik...) Dále vyjádříme svůj zájem o určité produkty nebo služby a odůvodníme ho. (Pořádáme v Praze v lednu roku 2008 diskusní fórum pro sto zahraničních účastníků a chceme je vybavit kancelářskými potřebami, plány Prahy, jízdenkami... Rádi bychom ve Vaší restauraci uspořádali svatební hostinu pro 30 lidí...) Vyjadřujeme se věcně, snažíme se vždy uvést co nejpřesněji, o co se vlastně zajímáme, kdy to potřebujeme a za jakých podmínek; a po ukončení tohoto výstižného popisu se dotazujeme, co nám může adresát poptávky poskytnout, v jakém termínu, množství, kvalitě, provedení, za jakou cenu. (Sdělte nám, zda můžete desky opatřit logem diskusního fóra a datem jeho konání... Prosím, informujte nás, zda můžete zajistit i hudbu, květinovou výzdobu a ubytování pro osm svatebních hostů...).
Abychom získali v písemné formě co nejpodrobnější informace, žádáme v závěru poptávky o zaslání nabídky, případně katalogu nebo dalších firemních materiálů. (Prosím, zašlete nám co nejdříve nabídku s cenami požadovaných služeb včetně DPH a uveďte přesné podmínky dodání. Těšíme se na odpověď a na případnou další spolupráci.) Samozřejmě můžeme „poptávat“ větší počet dodavatelů zároveň a z došlých nabídek si vybíráme; vybranému dodavateli pak zašleme svou objednávku.
C UŽITEČNÉ TIPY: INICIÁLOVÉ ZKRATKY Iniciálové zkratky jsou zkratky tvořené z počátečních písmen víceslovných názvů. Píšeme je velkými písmeny (iniciálami) a bez teček, čteme je po jednotlivých písmenech, pokud nemohou být vyslovovány jako jedno slovo, např.: ČR = Česká republika, EU = Evropská unie, USA = angl.
United States of America, OSN = Organizace spojených národů, MČ = městská část, FÚ = finanční úřad, MDD = Mezinárodní den dětí, IČO = identifikační číslo organizace, ČT = Česká televize, LN = Lidové noviny. V iniciálových zkratkách zpravidla nezohledňujeme předložky a spojky, diakritika bývá zachována. Složité zkratky je možno pro přehlednost členit mezerami, např.: PS PČR = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, ÚJČ AV ČR = Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky. Někdy se v iniciálových zkratkách mohou kvůli jednoznačnosti objevit i malá písmena, např. ČRo = Český rozhlas, MZe = ministerstvo zemědělství (zatímco zkratka MZ označuje ministerstvo zdravotnictví).
D NEŠVARY A ZLOŘÁDY? ŘÍDICÍ ŘÍDÍCÍ Přídavná jména kropicí - kropící, měřicí - měřící, řídicí - řídící se formálně liší jen délkou samohlásky i, významově však totožná nejsou. Je mezi nimi stejný rozdíl jako u dvojic ovládací - ovládající, psací - píšící. Podoby čisticí, měřicí, řídicí, ovládací, psací jsou přídavná jména účelová. Vyjadřují, k čemu věc slouží: měřicí (psací) zařízení je zařízení určené k měření (k psaní), řídicí (ovládací) panel k řízení (ovládání).
Přídavná jména kropící, řídící, měřící a též ovládající, píšící se nazývají dějová. Jimi se vyjadřuje děj (činnost) právě probíhající: např. kropící vůz je vůz, který právě kropí.
O osobách se podoby na -ící používají výhradně: řídící pracovník, velící důstojník.
Ve spojení s podstatnými jmény abstraktními (např. proces, funkce, systém, metoda) je někdy obtížné rozhodnout, zda jde o pojetí účelové (řídicí proces), anebo dějové (řídící proces). V takových případech dáváme přednost pojetí účelovému.
E ČEŠTINA HRAVÁ
Uvěznili v cele Brita, třebaže byl celebrita...
(Karel Plíhal, ze sbírky říkadel Jako cool v plotě) Zítra: Jak psát krátké a dlouhé samohlásky (2) a písemnosti při nákupu a prodeji (2)
