Kurz pro všechny, kdo chtějí psát správně česky
lekce 04
Ústav pro jazyk český AV ČR
A1 PRŮVODCE PRAVIDLY: PŘEDLOŽKY A PŘEDPONY „S“ V ČEŠTINĚ
V některých slovech vyslovujeme (s), ale píšeme z, jindy je tomu naopak. Dnes se zaměříme na písmeno s v domácích slovech.
Předložka s(e) Tato předložka se pojí především se 7. pádem: s matkou, s bratrem, s otcem, se sestrou, s tebou, se mnou, s sebou. Spojení s sebou je náležité po slovesech jako vzít, brát, přinést, odnést: Přineste si s sebou očkovací průkaz. Odvezte s sebou i odpadky. Po slovesech hýbat, mrskat, škubat a dalších slovesech označujících pohyby těla následuje pouhé sebou: Ryba sebou dlouho mrskala. Samotné sebou je též součástí spojení jistý (sám) sebou, překvapený sám sebou atp.
Méně časté je užití této předložky ve 4. pádě. Setkáváme se s ní v knižních výrazech být s to (Nejsem s to se s ním domluvit) a kdo s koho (podoba kdo z koho je tedy nesprávná). Předpona s(e)Při psaní předpon s- a z- se - na rozdíl od slovenštiny - nemůžeme řídit výslovností, ale významem daného výrazu. Obě předpony činí ze sloves nedokonavých slovesa dokonavá. Předpona s- jim však dodává ještě další význam, často obměňuje význam i zásadním způsobem. Slovesa (a slova s nimi související) s touto předponou vyjadřují: a) směřování dohromady (na jedno místo, k sobě): shromáždit se, spojit, sjednotit, smluvit se, sblížit (se), sbalit, sešpendlit, splynout, scelit, sbratřit; b) zmenšení obsahu až zánik: scvrknout se, smrštit, svraštit (se), shořet; c) směřování shora dolů nebo po povrchu pryč: spadnout, stáhnout, shodit, skácet, seškrábnout, sklonit, sklopit, sčesat, sfoukat.
A2 ZÁLUDNOSTI
U části výrazů si je třeba způsob psaní pamatovat, neboť původní význam, na jehož základě se předpona s- píše, si již dnes neuvědomujeme. Mezi ně patří: skončit, skonat, spálit, spasit, slevit (sleva), stěžovat si, stvořit, stýskat si, sprovodit. Řadí se sem i sloveso strávit. V minulosti se psalo dvojím způsobem: strávit potravu x ztrávit dovolenou na horách. Od r. 1957 se v obou významech píše už jen s-.
Předponu s- píšeme u příslovcí stěží (tato spřežka vznikla spojením předložky s a tvaru 7. pádu slova tíže), sbohem, shora, svrchu, spatra.
Některá slova lze psát jak s předponou s-, tak se z-. Pokud základové sloveso začíná hláskami l, m, v, je významový rozdíl podpořen i výslovností: slíbat (rtěnku) -zlíbat (dítě), slít (vodu) - zlít (sestru), smazat (tabuli) - zmazat (oblečení), sválet (kmeny) - zválet (trávu), svolat (poradu) -zvolat (nahlas), svrhnout (dolů) - zvrhnout (skleničku). Do této skupiny náleží i slovesa sjednat a zjednat, která se mnohdy nesprávně zaměňují. Sjednat znamená totéž co smluvit, domluvit, sjednáváme např. schůzku, smlouvu, kdežto zjednat znamen,zajistit‘, např. zjednat pořádek, nápravu, zjednat si respekt.
A3 CVIČENÍ
-hovívavý úsměv jí -tuhl na tváři.
Autor -kloubil slovo - obrazem.
Rozhodl se -koncovat - kouřením.
-etkali se na táboře a ihned se -kamarádili.
Mnohé obchody -levnily zboží a -levy budou dále pokračovat.
Pár -hnilých jablek -padlo na zem.
Jen -těží se dočkáme vydání další -bírky.
Plakát -roloval a -trčil do skříně.
B JAZYK V PRAXI: ČLENĚNÍ TEXTU OBCHODNÍCH A ÚŘEDNÍCH DOPISŮ (2) Členění vlastního textu dopisu - pokračování Mezi závěrem dopisu a pozdravem opět vynecháme jeden řádek. Pozdrav upravujeme jako samostatný odstavec (buď začínáme od levé svislice, nebo odrážíme jako u předchozích odstavců). Užíváme formulace S pozdravem..., případně Se srdečným pozdravem... (nedoporučujeme spojení Jsme s pozdravem...).
Pod vlastnoručním podpisem, který dopisu dodává závaznost a právní platnost, vytiskneme (při blokové úpravě od levé svislice; ale případně i vpravo, v centrované úpravě) jméno, příjmení, titul a pod to na další řádek funkci pisatele dopisu (Ing. X. Y., obchodní náměstek firmy...). Mezi pozdravem a vytištěným jménem je nejlépe vynechat pro podpis tři řádky. Podepisují-li dopis dvě osoby, umístíme vlevo podpis osoby funkčně výše postavené. Razítko není nezbytné; pokud je chceme použít, otiskneme hranaté razítko nad podpis, zatímco kulaté umístíme uprostřed pod textem dopisu.
Někdy potřebujeme uvést i seznam příloh, který může být připojen pod textem po vynechání jednoho až tří řádků, od levé svislice. Máme zde tři možnosti:
- pokud se už o přílohách mluvilo v textu, uvedeme nyní souhrnně pouze jejich počet (4 přílohy) a tento údaj zvýrazníme tučným písmem - pokud připojujeme pouze jednu či dvě přílohy, stačí pod textem uvést jejich název (např. Výroční zpráva), opět se zvýrazněním
- je-li příloh více, uvedeme jejich seznam pod zvýrazněným nadpisem Přílohy.
Rozesíláme-li dopis (resp. jeho kopie) většímu počtu adresátů, je vhodné pod podpisem či údajem o přílohách po vynechání jednoho řádku napsat zvýrazněný nadpis Rozdělovník, Na vědomí nebo Kopie a pod ním od levé svislice uvést pod sebe jména adresátů.
Zdvořilost Zejména v rámcových částech dopisů (úvod, závěr) nešetříme zdvořilostními prvky, které nám pomáhají příznivě zapůsobit na adresáta. V úvodu např. děkujeme za předchozí dopis partnera, omlouváme se, že jsme hned neodpověděli; v závěru vyjadřujeme naději na další pracovní kontakty nebo politování (mrzí nás, že Vám nemůžeme vyhovět...). Neváháme užívat spojení jako prosíme o dodržení termínu, děkujeme za pochopení, dovolujeme si Vás upozornit, bohužel Vám nemůžeme vyhovět... Součástí zdvořilého vyjadřování je i psaní velkých písmen u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby (Vy, Vám, Vaše...).
C UŽITEČNÉ TIPY: OSLOVOVÁNÍ TITULY A FUNKCEMI
Při oslovování má pracovní funkce (Vážený pane ministře, poslanče, starosto, předsedo, řediteli, redaktore...) zpravidla přednost před akademickým titulem (Vážený pane profesore, docente, doktore, inženýre, magistře).
Nižšími funkcemi a tituly obvykle neoslovujeme. Pokud adresát nemá takovou funkci nebo titul, oslovujeme ho Vážený pane a jeho příjmením v 5. pádě (Vážený pane Pravdo).
Stejná pravidla platí i při oslovování žen. Oslovují se přechýleným tvarem své funkce (Vážená paní ministryně, poslankyně, předsedkyně, ředitelko, náměstkyně...) nebo titulu (Vážená paní profesorko, docentko, doktorko, inženýrko, magistro). Oslovení žen podle funkce jejich manžela (paní radová, paní doktorová) se dnes již považuje za silně zastaralé.
Není obvyklé oslovovat spojením funkce (titulu) a příjmení, např. Vážená paní doktorko Nováková; Vážený pane Ing. Nováku; Vážená paní ministryně Nováková.
V takovém případě stačí oslovovat pouze tituly či funkcí: Vážená paní doktorko; Vážený pane inženýre; Vážená paní ministryně.
D NEŠVARY A ZLOŘÁDY? TRESTNĚPRÁVNÍ
V psaných textech se můžeme setkat s podobami trestněprávní, trestně-právní i trestně právní. Správná je však pouze první. Toto složené přídavné jméno patří mezi výrazy, jež byly utvořeny od spojení přídavného a podstatného jména a píší se dohromady: vysoká škola - vysokoškolský, trestní právo - trestněprávní, občanské právo - občanskoprávní, politická organizace -politickoorganizační. Spojovník je namístě tehdy, jestliže jsou obě složky významově rovnocenné: společensko-politický (tj. společenský a politický), vědecko-výzkumný, česko-anglický, sportovně-kulturní, analogově-číslicový. Některá přídavná jména lze psát - na základě významu - dvěma způsoby: politickoekonomický, tj. týkající se politické ekonomie, politicko-ekonomický, tj. politický a ekonomický. Jako dvě slova píšeme např. průmyslově vyspělý, literárně zaměřený, v nichž jde o spojení příslovce s přídavným jménem.
E ČEŠTINA HRAVÁ
Copak děláš režime chtěl bys býti v kůži mé...?
A já zase v kůži tvé tvoje prachy... své Í Qé (Jan Vodňanský, Prorůstový stimul)
Zítra: Jak psát „s“ a „z“ (2) a anglické dopisy
***
ŘEŠENÍ
Shovívavý úsměv jí ztuhl na tváři.
Autor skloubil slovo s obrazem.
Rozhodl se skoncovat s kouřením.
Setkali se na táboře a ihned se skamarádili.
Mnohé obchody zlevnily zboží a slevy budou dále pokračovat. Pár shnilých jablek spadlo na zem.
Jen stěží se dočkáme vydání další sbírky.
Plakát sroloval a strčil do skříně.
Lekce v LN ZDARMA: každý den od 5. listopadu do 10. prosince Nástěnná příručka ZDARMA: v pondělí 5. listopadu infolinka: 225 555 544 www.lidovky.cz/cestina, www.jazykovaporadna.cz
Autoři: PhDr. Ivana Svobodová (A,D), doc. PhDr. Jana Hoffmannová, DrSc. (B), PhDr. Markéta Pravdová, Ph. D. (C) Použitá literatura: Kuldová, O. - Fleischmannová, E., Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti: pro střední školy i pro širokou veřejnost, Fortuna, Praha, 2001; Kraus, J. - Hoffmannová, J., Písemnosti v našem životě, 2. vyd., Fortuna, Praha, 2005; Česká technická norma 01 6910: Úprava písemností zpracovaných textovými editory (duben 2007)
Další užitečné informace o správném používání českého jazyka, podrobnosti o kurzu a praktické pomůcky (přehled vyjmenovaných slov, slovníček slov s předponami s a z, cvičné diktáty a další) najdete na internetové stránce www.lidovky.cz/cestina.
