I když v podzimní zahradě končí vegetační období většiny rostlin, nastává vhodná doba pro vysazování mnoha ovocných dřevin. Od poloviny října můžeme vysazovat bobuloviny a do poloviny listopadu pak většinu ovocných stromků. Je-li zahrada položena v oblastech s drsnějším klimatem s dřívějším nástupem zimy nebo v lokalitě s těžkou, mokrou a nepropustnou půdou, dáváme přednost jarní výsadbě. Nákupu dřevin, které jsou v tomto období v zahradních centrech nabízeny, se však ani v tomto případě nebráníme -dřeviny místo výsadby založíme na zimu do půdy na stinné a chráněné stanoviště do zhruba 50 cm hlubokého příkopu, kde toto období přečkají. Zakládáme jednu vedle druhé svisle s kořeny těsně vedle sebe. Na ochranu před mrazy je zahrneme vrstvou země s listím. V průběhu zimy je nezapomeneme zalévat.
Odrůda jedině se štítkem Pro podzimní výsadbu jsou vhodné maliníky, angrešty, rybízy, borůvky, josty, lísky, z ovocných stromů pak hrušně, jabloně, třešně, švestky, ořešáky a další. Při nákupu dřevin dáváme přednost rostlinám zdravým, silným, dobře rostlým a se zárukou pravosti odrůdy. Ta by měla být doložena na každém výpěstku štítkem určujícím minimálně odrůdu, podnož a pěstitele. Nakoupeným rostlinám chráníme během převozu kořeny před vyschnutím. Doma je vybalíme a provedeme kontrolu kořenového systému - odstřihneme poškozené a nahnilé kořeny na zdravé dřevo a silné kořeny zkrátíme asi o třetinu. Vlásečnicové, pokud jsou v pořádku, nezakracujeme, ani jinak nestříháme. Potom postavíme strom kořeny do vody na dobu 12-24 hodin.
Před samotnou výsadbou vykopeme dostatečně hlubokou a velkou jámu, která je v ideálním případě čtvercového tvaru. V jámě oblého tvaru totiž může dojít k tak zvanému květináčovému efektu, při němž dochází ke stočení kořenového systému do tvaru vyhloubené zeminy a stromek zaostává v růstu. Naopak v rozích hranaté jámy kořeny snadno prorůstají do okolní země a rostlina při takové výsadbě prosperuje. Do jámy pak na severní stranu zatlučeme kůl, který je nezbytný pro stromky se slabou podnoží a vysokokmeny. Má pro dřevinu velmi důležité funkce - chrání stromek před pražícím sluncem a je oporou pro mladý stromek za větrného počasí.
Dno jámy vysypeme kvalitní zeminou - směs původní zeminy s vyzrálým kompostem. Vysazování stromků je lépe provádět ve dvou -první z dvojice spustí stromek do jámy co nejblíže kořeny k opoře, druhý přihazuje ke kořenům připravenou zeminu. Při zasypávání pak opakovaně zlehka potřásáme stromkem, aby se přihazovaná zemina dostala mezi a pod kořeny - zamezíme tím vzniku nežádoucích vzduchových prostor. Přitom by se měl stromek dostávat postupně výše až do polohy, v níž bude místo štěpování 10-15 cm nad úrovní okolní země. Poslední zeminu přihrneme ke stromku do výšky asi 5 cm pod úroveň okolní země, aby zde vznikla tak zvaná zalévací mísa, v níž se vždy udrží a potom vsákne voda po zalití. Nakonec půdu kolem stromku přišlápneme a stromek důkladně zalijeme.
Posledním úkonem je fixace stromku - kmen přivážeme přírodním materiálem ve tvaru ležaté osmičky ke kůlu, přičemž dbáme na to, aby bylo spojení volné. Řez stromku se provádí až na jaře.
Opylování hraje důležitou roli Při nákupu ovocné dřeviny narazíme na jejich rozdělení na cizosprašné a samosprašné. Cizosprašnost znamená potřebu opylování pylem jiného jedince téhož druhu - cizosprašné rostliny sice bez vhodného partnera bohatě kvetou, ale nenasadí plody. Samoopylení (samosprašnost) pak označuje oplození vlastním pylem. Je ovšem pravda, že u mnohých samosprašných odrůd je po opylování cizí odrůdou úroda vyšší a kvalitnější.
Mezi samosprašné dřeviny patří například ořešáky, broskvoně, meruňky a většina bobulovin. S potřebou cizího opylovače je nutné počítat u třešní, jabloní, hrušní a švestek. Opylovačem může být i strom v sousední zahradě, podmínkou je však stejná doba kvetení.
