Třicetiletá Sylva je odbornou referentkou s mírně nadprůměrným příjmem. V únoru očekává své první dítě. Do práce nespěchá, a jak sama říká, vybere si „zlatou“ střední cestu. Zůstane s dítětem doma do tří let jeho věku. Může být klidná, zaměstnavatel je povinen jí tři roky držet pracovní místo. Sylva si tedy zvolí tzv. klasickou variantu čerpání rodičovského příspěvku, a od státu tak dostane celkem 235 600Kč. Tato varianta je z hlediska celkového objemu obdržených peněz nejvýhodnější ze všech tří.
Rodiče chtějí dvě děti krátce po sobě
Kateřina s Romanem mají budoucnost dobře promyšlenou. Chtějí dvě děti, pokud možno rychle za sebou. Až se to první narodí, zažádá si Kateřina o dvouletou variantu rodičovského příspěvku (příjem 16 800Kč měsíčně jí to umožňuje). Předpokládá, že než dva roky uplynou, bude na světě další dítě. Kateřina přeruší pobírání rodičovského příspěvku, a protože je nemocensky pojištěna, přejde na 28 týdnů peněžité pomoci v mateřství. Potom si zažádá opět o zrychlenou variantu rodičovského příspěvku. Až čtyři roky tak může doma pečovat o děti a pobírat 11 400Kč měsíčně.
Matka s malým dítětem pracuje
Dominika může hovořit o štěstí. Má babičku a navíc její tříletou Natálku vzali do mateřské školy. Rozhodování bylo tedy snadné. Natálka bude ve školce pouze čtyři hodiny denně. Po obědě si ji vyzvedne babička. Dominika se vrátí do zaměstnání na plný úvazek a příjem se jí nebude krátit, i když až do 4 let věku Natálky bude pobírat ještě rodičovský příspěvek ve výši 3 800Kč. Počítá, že za ušetřené peníze vezme Natálku i babičku příští rok k moři.
Otec čerpá dvouletou variantu
Marek a Renata čekají své první dítě. Renata dosud pracovala za 15 000Kč hrubého měsíčně, z čehož se jí vypočítá peněžitá pomoc v mateřství ve výši přibližně 350Kč denně. Nemá tedy nárok požadovat rychlejší, dvouletou variantu rodičovského příspěvku. Renata se však rozhodně chce vrátit do práce dříve, protože má od zaměstnavatele slíbené místo asistentky za výhodných finančních podmínek. Proto se manželé rozhodli, že o rodičovský příspěvek zažádá Marek, který se svým příjmem na rychlejší variantu dosáhne. Doba pobírání příspěvku se mu bude započítávat do důchodového pojištění. O dítě bude pečovat Renata, která zůstane dva roky doma.
Nezaměstnaná matka
Gisela žije v kraji, kde je méně pracovních příležitostí. Často se proto ocitá mezi klienty úřadu práce. Nezaměstnaná je i nyní. V lednu očekává narození dítěte. V minulých dvou letech sice pracovala tři čtvrtě roku v pohostinství, ale za minimální mzdu, tehdy 7 185 Kč. Vzhledem k tomu, že peněžitá pomoc v mateřství činí 69% denního vyměřovacího základu, očekávala, že bude půl roku pobírat velmi nízkou mateřskou. Reformy však přinesly změnu: nezaměstnané matky nepobírají žádnou peněžitou pomoc v mateřství, ale hned po porodu je jim vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Pro Giselu to znamená lepší start v péči o dítě.
Rodina se dvěma dětmi a nižšími příjmy
Manželé Novákovi mají dvě děti ve věku 8 a 12 let. Pavel pracuje na stavbě a vydělává 20 000 Kč, jeho manželka Květa pracuje na částečný úvazek v kadeřnictví s měsíčním příjmem 10 000 Kč. Do konce letošního roku mohli uplatňovat společné zdanění. Nebyli si jisti, zda po daňových a sociálních změnách se jejich finanční situace nezhorší, protože v novém systému jednotné daně už nemohou společné zdanění uplatňovat. Nakonec zjistili, že jejich celkový čistý měsíční příjem po započtení zvýšených daňových slev a změn v sociálních dávkách stoupne o 1 063Kč.
Samoživitelka s minimální mzdou
Jitka se sama stará o tři děti ve věku 8, 12 a 14 let. Bydlí v nájemním bytě a pracuje v obchodě za minimální mzdu 8 000Kč hrubého. Minimální mzda se v roce 2008 nezvyšuje, přesto bude mít Jitka od Nového roku výrazně vyšší čistý příjem. Její čistá mzda po daňových změnách stoupne o 1 410Kč a kromě toho jí stoupnou příjmy, které může čerpat ze sociálních systémů. Dostane vyšší příspěvek na bydlení a dávky pomoci v hmotné nouzi zohlední její pracovní aktivitu. Po započtení všech těchto změn bude mít Jitka celkový měsíční příjem vyšší o 2 794Kč.
Muž hrubě porušuje pracovní povinnosti
Čtyřicetiletý Jan tvrdí, že o pořádnou práci nemůže zavadit. Každou chvíli je na podpoře, a když ta končí, vezme zaměstnání doporučené úřadem práce. Do dvou tří měsíců se obvykle o podporu hlásí znovu a mává přitom výpovědí od zaměstnavatele. Od Nového roku však narazí. Úřad práce se totiž začne zajímat o důvod výpovědi. Vzhledem k tomu, že Jan většinou odchází ze zaměstnání pro hrubé porušení pracovních povinností - absence, alkohol na pracovišti, napadání nadřízených - ztratí nárok na všechny sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti.
Muž bere podporu a pracuje na černo
Markovi je teprve jednadvacet let, ale jak se rád chlubí, je prý za vodou. Firma, kde pracoval, zavřela provozovnu. Přihlásil se tedy na úřadu práce, a protože měl slušný příjem, pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši téměř 10 000Kč. Zároveň si každý den přivydělává jako číšník v hospůdce za rohem, kde bere peníze na ruku. Právě tady ho ale při kontrole objevil pracovník úřadu práce a vysvětlil mu, že od Nového roku bude mít smůlu. Přijde o všechny sociální dávky. Navíc nejenže přijde o podporu, ale bude trvat plných šest měsíců, než se do evidence uchazečů o zaměstnání bude moci přihlásit znovu.
Pracující důchodce
Panu Karlovi je 65 let. Pobírá důchod a v celém okolí je známý svým aktivním přístupem k životu. Stále pracuje na částečný úvazek za 10 000Kč hrubého měsíčně jako projektant. Od roku 2008 na tom bude mnohem lépe. Nově zavedená daňová sleva pro pracující důchodce se projeví tak, že Karel nebude platit žádnou daň, pouze sociální a zdravotní pojištění. Jeho čistá mzda stoupne ze 7 694Kč na 8 750 Kč, tedy o 1 056 Kč. Jeho manželka je už také v důchodu a nepracuje. Spolu s valorizací obou jejich důchodů si tato rodina důchodců od Nového roku polepší na příjmech o cca 1 750 Kč.
