Proč se ale politici inspirovali právě v Austrálii? Podle školského experta Věcí veřejných Josefa Dobeše šlo hlavně o kompromis. „Spolu s ODS jsme chtěli odložené školné. TOP 09 zase, aby školy peníze dostaly hned. A tyto nároky splňuje nejpodobněji právě australský model,“ vysvětlil Dobeš. Podle jeho slov ale není možné převzít model úplně dopodrobna.
Nicméně se australský model s tím, který bude pravděpodobně platit v Česku, shoduje hned v několika bodech. Například v jasně stanovené horní hranici školného. U nás by měla být deset tisíc korun za semestr. „V Austrálii mají určené hned tři maximální stropy školného, pro tři okruhy oborů,“ potvrdil ekonom Daniel Münich, který se tímto tématem dlouhodobě zabývá a spolupracuje i na přípravě školské reformy.
Dalším společným rysem je, že studenti mají možnost zaplatit školné hned a že si na něj mohou vzít půjčku. Tu splácejí až ve chvíli, kdy začnou vydělávat a až se jejich průměrná mzda vyšplhá nad platové minimum. Stejně tak by to mělo být i u nás.
Je možné i to, aby student zaplatil školné ze svého a půjčku si vůbec nebral. „To samozřejmě půjde i u nás,“ potvrzuje školský expert strany TOP 09 Jan Vitula.
A opět stejně jako u „protinožců“ se budou splátky školného odepisovat z daní.
I proto nebude nutné zavádět žádný speciální úřad, který by sledoval a hlídal, zda už absolvent dosáhl kýženého platu a je schopný „dluh“ vrátit.
„V Austrálii mají jednu odlišnost, že mají progresivní sazbu odvodů splátek. To znamená, že ne všichni platí sedm procent z průměrných příjmů, ale ti, co vydělávají třeba dvakrát víc, než je průměrná mzda, mají sazbu zvýšenou, protože jsou schopni splácet vyšším procentem,“ vysvětlil Daniel Münich. Školné se studentům nelíbí Podle Münicha je tento australský model pro Česko správný. „Ošetřuje problematický charakter lidského kapitálu v řadě ohledů. Jsou v něm relativně nízké úroky, eliminuje riziko osobního bankrotu, to tam není. Kdyby bylo, pak by se snižovala ochota lidí investovat a brát si půjčky. Stát by tak přicházel o talenty. Navíc jsou podmínky rovné pro všechny studenty,“ myslí si ekonom.
Jiného názoru jsou ale studenti. Konkrétně Studentská komora Rady vysokých škol. Ta před zavedením školného varuje. Dokonce se jim příliš nelíbí právě zmiňovaný australský model.
„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede ke skokovému zvyšování školného. V důsledku jeho zavedení dochází také k poklesu veřejných výdajů na vysoké školství,“ vyjmenovala výhrady mluvčí rady Heda Čepelová. Podle ní navíc nedošlo v Austrálii ani v Británii k prokazatelnému zvýšení kvality poskytovaného vzdělání. Nezvýšila se prý ani motivace studujících.
Daniel Münich připouští, že se v Austrálii a Velké Británii školné zvedalo, prý to ale bylo proto, že byla původní hranice velice nízká. „V praxi se postupně ukázalo, že školné nemá významný negativní dopad ani na poptávku, ani na přístup ke vzdělávání,“ vysvětlil. Argumenty o nezlepšení kvality ale odmítá. Chce proto, aby svá slova studenti doložili čísly a odkazy.
***
KDE SE PLATÍ * Přesný seznam zemí, kde se školné platí, nemá k dispozici ani ministerstvo školství, ani žádný další úřad, který se problematikou zabývá. Existují tak pouze propočty, které udělalo OECD – školné v amerických dolarech přepočtených na paritu kupní síly. * Podle toho se platí: v USA a v Chile zhruba 5000 dolarů za rok. V Austrálii, Japonsku a Koreji 4000, v Izraeli a na Novém Zélandu 3000, v Británii 2000, v Nizozemsku 1500, ve Španělsku asi 1000 dolarů. Německo zavádí symbolické školné. Ve Francii je vládou povoleno školné do 200 eur, některé univerzity si ale účtují vysoké zápisné. * Školné se neplatí v ČR, Dánsku, Finsku, Irsku, Norsku, Polsku, Švédsku a na Islandu. Zavedeno a zrušeno bylo v Rakousku.
