HŘENSKO Před pár desítkami minut tu ještě tekla kalná voda z Labe přes chodníky. Teď už vietnamští trhovci opět otevírají své stánky a vyhlížejí zákazníky z Německa. Ti ale nepřijíždějí. Mezinárodní silnici už několik týdnů blokuje utržená skála.
Jak na vodu? Optimismem „Já už jsem si zkazil život tím, když jsem se přestěhoval do Hřenska, teď se s tím musím smířit, jiná cesta není,“ směje se jeden z posledních místních usedlíků, který má dům přímo na břehu Kamenice. S lopatkou a zabláceným koštětem vymetá sklepy a zanesené boční stěny růžového domu. Na velkou vodu je jako všichni zvyklý, jen vloni se tudy prohnala čtyřikrát. Ta z loňského srpna, která přišla ze soutěsek říčky Kamenice, odnesla z města dva mosty a zničila celé centrum. „Připluly kmeny a byly jako torpéda, rozbily všechno, co měly v cestě,“ vzpomíná starosta obce Josef Černý.
Letošní první povodeň z Labe, po níž ještě u zahrad leží mokré pytle s pískem, se s ní nemůže rovnat. „Když stoupá Labe, máme na evakuaci dost času. Když se ale rozvodní Kamenice, není šance uniknout,“ dodává starosta. Podle něj je tak polovina domů v Hřensku nyní na prodej. „Bydlíme přímo u hranic. Dřív tam bylo šestnáct rodin, teď jsme sami,“ říká Černý.
Ale věří tomu, že bude líp. „Trend se obrátí,“ přeje si starosta obce se 199 obyvateli. A bere si příklad z historie. Zatímco na začátku minulého století Hřensko mělo jen 48 obyvatel, v jeho polovině už to bylo desetkrát více.
Proti jeho optimismu ale mluví mapy pojišťoven. Kvůli tomu, že je Hřensko vůbec nejníže položenou obcí v Česku, nedají se tu pojistit nemovitosti proti povodním. „Šťastlivci si pečlivě hlídají a opatrují staré pojistky. Já taky,“ říká starosta.
A o nejasné budoucnosti obce vypovídá i fakt, že radnice musela zavřít základní školu. Neměl do ní kdo chodit.
Hřensko je zkrátka prototypem obce na odpis. Žije jen z cestovního ruchu, ten ale v okamžiku, kdy padající skály blokují cestu do Německa a městem se několikrát za rok provalí voda, nefunguje. „Vloni šestého srpna jsme měli největší návštěvní den, druhé ráno přišla povodeň a všechno skončilo,“ popisuje Černý. A to je dost velká potíž. Běžně tu sezona běží až do října.
Ještě jsou tu skály Aktuální povodeň, která do Hřenska dorazila třetí lednový týden. zablokovala přívoz na druhou stranu Labe, odkud jezdí vlaky do Děčína a do Německa. Jedinou spojnicí je tak silnice. ta už ale od prosince nefunguje. „Když jsem šel jednou ráno do práce, spadlo mi to za záda,“ ukazuje Josef Černý na mohutný pískovcový blok.
Skály tu padají od druhé světové války, kdy je odstřelovali stavitelé z Německa a narušili jejich statiku.
Velké loňské povodně, které zničily jak několik mostů ve městě, tak turistickou stezku v soutěskách, způsobily 40milionové škody, Hřensko přitom pracuje jen s pětimilionovým rozpočtem. „Letošní sezona nás musí spasit,“ zní hlavní přání starosty Černého.
Stezky v soutěskách jsou už znovu vybudované, teď je třeba ještě upravit koryto Kamenice pro čluny a doufat, že řeka nestoupne. I když statistiky mluví proti.
***
Po povodních odešli i turisté
Statistiky počtu návštěvníků jednotlivých lákadel Českého Švýcarska dostupných z Hřenska ilustrují, jak loňskou sezonu narušily srpnové povodně.
* Pravčickou bránu navštívilo v srpnu roku 2009 přes 40 tisíc turistů. Vloni jich bylo ve stejném měsíci ale jen 11 a půl tisíce.
* Vyhledávanou lokalitou je i známá Edmundova soutěska. V srpnu roku 2009 tudy na loďce projelo 38 tisíc návštěvníků, v loňském roce jen 9 a půl tisíce.
* Gabrielinou stezkou prošlo na konci letních prázdnin v roce 2009 přes 30 tisíc lidí, vloni stejnou dobou jen 12 tisíc.
