LN pro vás ve spolupráci s Romanem Kindlem, od 70. let amatérským a od r. 1990 profesionálním bylinářem,
připravily miniherbář těchto oblíbených bylin, které svou vůní a chutí obohatí vaše kulinářské umění. Uznávaný odborník přináší své poznatky a tipy i zkušenosti nasbírané po staletí užívání bylin.
Tymián
*má výborné dezinfekční vlastnosti, upravuje produkci trávicích šťáv * potřebujete jednoduchou, středně vlhkou zem, výslovně nesnese zem písčitou *Pokud se rozhodnete bylinku usušit, pak pokud možno co nejdříve, aby se rostlina po natrhání nespařila. Nijak dramaticky nezvyšujte teplotu, herbáře uvádějí ne vyšší teplotu než 40 stupňů Celsia, sušení by mělo probíhat v místě stálého proudění vzduchu.
* Vysušení je rovněž možno provést tzv. lyofilizací (vysušení za chladu). Bylinku lze také v čerstvém stavu zamrazit - po vyjmutí z ledničky je tak ideální třeba do polévky.
Jak tymián uchovávat a připravovat: * čerstvé listy uchováváme v chladničce, vydrží v mikrotenových sáčcích nebo zmrazené v kostkách * sušené listy dáme do neprůhledných a dobře uzavřených nádob, ukládáme na chladné místo * rozhodneme-li se tymián nasušit, pak musíme natrhat stonky před květem rostliny, listy ze stonku pak odrhneme nejsnáze pomocí vidličky * přidání tymiánu se doporučuje do tepelně upravovaných pokrmů, zvláště do dušených pokrmů a polévek, do rajčatové omáčky, nádivek, polévek, ke smažené nebo pečené zelenině, do chlebů a omáček, ke grilovanému nebo pečenému masu * na světle osivo klíčí po 10 až 13 dnech, výhodné je předpěstování a jednocení do květináčů, množení řízky je možné
Bazalka
* „šlechta mezi kořením“, v našich podmínkách je bazalka jednoletka (jinak vydrží 4-5 let), pochází ze Středomoří * k jídlu používáme listy, bílé květy se nekonzumují * chce teplo a výsluní, hodně však chutná slimákům, bazalka je aromatická a voňavá, má lehký „čmuch“ po jitrnicích * zlepšuje trávení a zažívání, říká se, že když si přivoníte, zlepší vám náladu * nejlepší je bazalka čerstvá - hned po utržení se omyje a přidá do jídla, v podstatě do čehokoliv.
Doslova nesnáší dlouhé vaření, proto ji přidáváme až do hotového jídla. Když bazalku položíte na teplý pokrm, listy se prohřejí, uvolní se bazalková silice a krásně prolne celým pokojem. Na bazalku opatrně, když jí pomačkáte list, zčerná a nevypadá hezky * když vám po bazalce zbude bezlistý stvol, nevyhazujte jej, dejte ho do láhve s octem, nechte odležet, a budete mít výborný bazalkový ocet, který je opět vynikající do jídla (hodí se na masa i na vaječná jídla). Je výborný i do koktejlů * se skladováním bazalky je to složitější, po vysušení ztrácí svou sílu, nejlepší je čerstvá Jak bazalku používat: * výborně se hodí k rajčatům, do omáček na špagety, k rybám (zvláště k parmici nachové), do pokrmů se žampiony, do polévek, salátů, při přípravě kuřat, vaječných, dušených a rýžových pokrmů a do směsí s jinými bylinkami * chceme-li bazalku drcenou, použijme hmoždíř
Libeček
* patří do stejné skupiny jako celer, čeleď apiaceae * Užívá se z něj kořen i nať , je to víceletá bylina.
Když má v zahrádce dostatek prostoru okolo sebe, dorůstá do výšky dospělého muže, potřebuje trochu žírnější zem. V případě, že se libeček nijak nestříhá, rozroste se do velikosti takového keře, že není v silách jedné rodiny, aby jej zpracovala.
* užívá se i místo petržele nebo celeru do polévky, aroma této byliny je velmi silné (silnější než celeru) * dráždí játra, žlučník a slinivku k vyšší produkci trávicích šťáv, proto se užívá k odstranění nechutenství * Libeček se přidává do jídla i jako sušený, uvádí se však, že výborné koření je, když se vykope kořen libečku (musí být alespoň dvou až tříletý), očistí se, nakrájí na plátky, ty se pak usuší. Celé plátky se pak mohou přidávat do jídla nebo se rozemelou (rozdrtí) a pak se přidají do jídla. S kořenem se však musí nakládat velice opatrně, protože vydává dosti intenzivní vůni a má výraznou chuť.
Jak libeček uchovávat a připravovat: * dávkujte libeček opatrně, při větším množství může být příliš výrazná jeho chuť * jemné mladé listy můžete přidávat do salátů ze syrové zeleniny, starší listy do polévek, vývarů, k dušenému masu a do měkkých sýrů * stonky můžete kandovat nebo nasekat a přidávat například k dušeným masům * při 20 stupních Celsia trvá vzejití zhruba 10 dnů, libeček lze množit ale i dělením oddenků
Máta
(peprná, medvědí, balšán, bahenní, aj)
* Mezi sebou se rády a ochotně kříží, proto málokde dnes najdete čistou odrůdu například máty peprné. Kromě toho existují i různé varianty mát - s listy zbarvenými více do zelena, více do červena, apod. Díky tomu se dnes v mátách budou dobře orientovat jen skuteční odborníci.
* odrůda máty peprné se nejvíce blíží tomu, co se pod pojmem máta považuje za standard - je tomu tak i v kodexu léčivých rostlin a v lékopisu * pěstuje se poměrně snadno, rozrůstá se podobně dobře jako plevel, rozšiřuje se podzemními oddenky, proto je lepší pěstovat bylinku odděleně (třeba v květináči) od ostatních * Listy mají v sobě dávku mentolové silice a ta se může sušením ztrácet. Opět zde ale platí pravidlo nepřehánět teplotu při sušení. Ideální je stíněné místo, důležitější než vysoká teplota (do 40 stupňů Celsia) je pro bylinku proud vzduchu, podíl mentolové silice tak zůstane daleko lépe zachován. *pomáhá játrům a chladí rozpálený žlučník, tam kde jsou poruchy trávení kvůli žlučníku, máta udělá dobře Jak mátu uchovávat a připravovat: *aroma máty se příznivě projeví i v kombinaci, použít můžeme například petrželku, koriandr, čili, česnek, bazalku * přestože se spíše upřednostňuje máta čerstvá, sušenou ji můžeme rovněž použít, a to do jogurtových dresinků, tvarohových náplní zákusků, apod.
Oregáno (Dobromysl)
* je jemnější než tymián, ale má podobnou charakteristiku (např. má rovněž dezinfekční vlastnosti) * Potřebuje jednoduchou, středně vlhkou zem, nemá rád písčitou zem, ale středně lehkou. Obecně platí, že kde se bude dařit mateřídoušce, tam se bude dařit i tymiánu a oreganu.
* obsahuje silice, které jsou vytvářeny rostlinami jako ochrana před býložravci Jak dobromysl uchovávat a připravovat: * Nať dobromyslu se používá zejména jako koření (pod názvem oregano), typickým použitím je kořenění pizzy. Oregano je též součástí provensálského koření. Chuť této bylinky je výrazná, ale od majoránky odlišná (pozn.: tyto dvě vytrvalé bylinky jsou tak úzce příbuzné, že je i herbáře a encyklopedie popisují dohromady).
* sbírá se kvetoucí nať, přítomnost plodů je nežádoucí * Čerstvé listy můžeme uložit v chladničce v mikrotenových sáčcích nebo zmrazit - jemně nasekané listy rozdělíme do kostek na led, nepatrně zalijeme vodou a dáme zmrazit, ztuhlé kostky pak uložíme do mrazicího boxu v plastových sáčcích.
Sušené listy se uchovávají nejlépe na tmavém a chladném místě, uzavřené v nádobách.
* rozhodneme-li se dobromysl usušit, pak stonky svážeme do svazku a pověsíme na teplém a dobře větraném místě * bylinku množíme výběžky a stonkovými řízky
Rozmarýn
*v české kuchyni se užívá odedávna, větvička rozmarýnu se dávala na klopu i na svatbě místo myrty * dá se pěstovat i na záhonku, ale nemá rád extrémní mrazy a sucha, je to dáno tím, že rozmarýn je bylina, která pochází ze Středozemí, přezimování pro tuto bylinku je proto ideální ve skleníku, kde nemrzne, nebo na chodbě * přes zimu rozmarýn odpočívá a na jaře znovu „nastartuje“ * hodí se do všech zajímavých kuchyní, používá se např. ve francouzské, italské a bývá součástí provensálského koření * siličnatý podíl v rozmarýnu je příjemný k masu (např. i siličnatý olej), navozuje lehký chuťový dojem jako z divočiny, ale jsou recepty, kdy se rozmarýn přidává i do sladkých jídel Jak rozmarýn uchovávat a připravovat * čerstvé snítky vydrží v chladničce v mikrotenových sáčcích několik dní, sušené listy skladujeme uzavřené v nádobách na chladném tmavém místě, sušené listy před použitím rozdrťte, aby se uvolnila vůně * rozmarýn by neměl chybět, když podáváme jehněčí maso - snítka vložená na pečenou kýtu dodá masu jedinečnou chuť * Osivo rozmarýnu si zachová klíčivost po 3 roky a vzejde za 4 týdny. Semenáčky rostou pomalu a jsou citlivé na porušení kořenového systému, proto je přepichujeme rovnou do hrnců, jednodušší je však množení pomocí řízků.
