Reforma českého školství je evergreenem na naší politické scéně po desetiletí. Výjimkou není ani současnost, kdy se do ohniska zájmu ministerstva školství dostaly vysoké školy, kde ministr chce „... zkvalitnit úroveň výuky a úspěšnost studia“. Pomineme-li jistou neslučitelnost těchto dvou požadavků (čím vyšší úroveň a nároky na studium, tím obtížnější musí nutně být úspěšné absolvování vysoké školy), je zde jeden základní faktor, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje konečný výsledek a který, ať úmyslně či neúmyslně, je zcela opomíjen: úroveň znalostí maturantů vstupujících na vysoké školy.
Není žádným tajemstvím, že kamenem úrazu pro studenty je matematika, přesněji řečeno i obyčejné „kupecké počty“. Bez matematiky se však bohužel neobejde žádný přírodovědný, natožpak inženýrský obor. Proto ve snaze pomoci studentům překonat počáteční potíže s elementární matematikou hned na začátku studia jsme zorganizovali na Přírodovědecké fakultě UJEP v Ústí nad Labem v loňském roce před zahájením semestru pro studenty nultého ročníku týdenní kurz matematiky. A pro velký „úspěch“ jsme toto zopakovali i v letošním roce. Konkrétně: studenti v pondělí ráno psali vstupní test, a kdo získal předepsaný minimální počet bodů (šest z deseti možných), mohl si ještě týden užívat prázdnin. Ostatní byli rozděleni do malých skupin po deseti (aby to mělo nějaký efekt) a od úterý do čtvrtka odpoledne procvičovali pod vedením zkušených pedagogů základní matematické operace. V pátek pak psali znovu podobný test.
Vstupní test obsahoval celkem deset příkladů, každý ohodnocen jedním bodem: čtyři příklady na úpravu výrazů (zlomků), jeden příklad na vyřešení kvadratické rovnice, jeden na určení definičního oboru funkce (odmocnina z logaritmu) a nakonec čtyři příklady žádající nakreslení schematického grafu čtyř funkcí (lineární funkce, lomená funkce, sinus a obecná mocnina). A zde je (poněkud šokující či spíše tristní) výsledek: Ze 160 studentů jich 32 získalo 0 bodů, 19 studentů 1 bod a 33 studentů pouhé 2 body. Požadovaných šest bodů a více dosáhlo pouhých 15 studentů.
Elementární logika Co z těchto výsledků plyne? Že více než polovina studentů s úspěšně složenou maturitou přicházejících na přírodovědecké fakulty (podtrhuji, přírodovědecké, a nikoliv humanitní či umělecké fakulty) neumí ani sečíst či odečíst dva zlomky. Tento výsledek platil letos a totožný byl i v loňském roce. Velmi poučné zjištění. A jak dopadl opakovaný test v pátek? Ze 145 studentů jich 72 získalo požadovaných šest a více bodů. Jak je vidět, stačilo pouhých tři a půl dne, aby se celá polovina studentů doučila alespoň to nejnutnější. Zajisté by to tedy zvládli i na střední škole, kdyby...
Jde-li tedy panu ministrovi (a všem dalším zainteresovaným činitelům) o zvýšení úrovně vysokého školství v ČR, je nutno nejprve začít od základů, tedy základní školy. Není nutné zvládat složité matematické operace, ale osvojit si alespoň elementární logické uvažování, které je základem všeho vědění. A to se musí trénovat, to bohužel nejde „nagooglovat“.
O autorovi| IVO NEZBEDA, Přírodovědecká fakulta UJEP v Ústí nad Labem
