Jak se v porovnání s minulým týdnem cítíte? Mluvíte si častěji pro sebe? Přeskupujete bezdůvodně věci? Takové a další otázky chodí jednou týdně 120 pacientům se schizofrenií zapojeným do programu ITAREPS na mobilní telefon, který jim tak zajišťuje pravidelný kontakt s lékařem.
Program spustilo před 3 lety Psychiatrické centrum Praha. Podle informací zdejšího psychiatra Filipa Španiela se díky programu snížil počet pacientů, jimž se nemoc zhoršila tak, že museli do nemocnice, o 60 procent.
Čísla určí, jak se pacient cítí
V rámci systému se každý čtvrtek zasílají zprávy zaregistrovaným pacientům a jejich rodinám. Zpráva rodinu nabádá k nahlášení aktuálního zdravotního stavu schizofrenika. Pokud se objeví příznaky zhoršení nemoci, ošetřující lékař od systému okamžitě dostane e-mail s varováním a může pacientovi zavolat, pozvat ho na kontrolu a případně změnit dávkování léků.
Nemocní, kteří se do programu přihlásili, jsou vybaveni setem odstupňovaných otázek. Například pokud na sobě člověk cítí, že se u něj v porovnání s předchozím obdobím objevilo mluvení si pro sebe, sbírání odpadků, shromažďování jídla nebo přeskupování věcí v bytě bez zjevné příčiny, pošle systému zprávu s číslem od jedné do čtyř. Jednička znamená mírné zhoršení, čtyřka pak zhoršení extrémní. Pokud systém obdrží zprávu s nulou, je všechno v pořádku. Jednička, dvojka, trojka i čtyřka jsou pak signálem pro zaslání e-mailu ošetřujícímu lékaři.
Zprávy posílají nejen pacienti, ale i jejich nejbližší příbuzní, kteří často lépe rozpoznají příznaky, jichž si pacient nemusí být vědom. „Spolupráce s rodinou je pro úspěch programu klíčová. Z lidí, jejichž rodina se programu účastnila, nemusel být za dobu trvání projektu hospitalizován ani jediný. Před nastoupením do programu přitom muselo do nemocnice 13 z nich,“ konstatuje Filip Španiel.
Projektu se vedle pacientů účastní i 25 lékařů. Provoz stojí Psychiatrické centrum desítky tisíc korun ročně, zprávy vyjdou účastníky programu stejně jako jiné esemesky podle jejich mobilního tarifu.
V Česku trpí schizofrenií asi 100 tisíc lidí, celosvětově pak asi 50 milionů jedinců. Chronické a akutní případy si podle Španiela vyžadují péči léčeben. „Například ze třinácti set pacientů v bohnické psychiatrické léčebny představují schizofrenici desetinu,“ dodává.
Nevidí, neslyší... nebo slyší něco jiného
* Schizofrenie je porucha mozku. Nemocný trpí epizodami bludu, halucinacemi (hlavně ve formě neexistujících hlasů) a dlouhodobým oplošťováním emocí. Schizofrenici postupně ztrácejí kontakt s realitou, špatně odlišují fantazii a trpí poruchami myšlení.
* Schizofrenie postihuje stejně obě pohlaví. U mužů se ukazuje mezi 17. a 30. rokem, u žen mezi 20. a 40. rokem.
Polovina pacientů se uzdraví, ale během života se u nich nemoc znovu objeví. Čtvrtina pacientů zůstává trvale nemocných.
