PRAHA Když v průběhu loňského léta prosakovaly do Česka zprávy o tom, že americké hypoteční banky vydávaly hypotéky i těm, kteří je nebyli schopni splácet, a následně se tak dostaly do existenčních potíží, věnoval jim pozornost jen málokdo. Vzhledem k odpovědnějšímu přístupu domácích bank k vydávání hypotečních úvěrů se zdálo, že český trh americká krize neohrozí.
Krize se však rychle přenesla z hypotečních trhů na trhy akciové. Způsobil to rychlý rozvoj strukturovaných finančních nástrojů, tzv. derivátů. Velkou část hypoték od amerických bank totiž skoupily investiční banky s cílem vytvořit z nich deriváty. Ty pak rozprodávaly ostatním bankám a investičním fondům v USA i v zahraničí. Pokles hodnoty hypoték poté přiměl banky a investiční fondy získávat peníze rozprodáváním ostatních aktiv, které odstartovalo jednu z největších celosvětových finančních krizí. A Česko nyní pociťuje její přímý dopad.
Akcie na pražské burze zaznamenávají největší propad v historii. Děje se tak přesto, že domácí ekonomika na rozdíl od americké zatím nevykazuje známky recese a domácí firmy hospodaří s dobrými výsledky.
„Současné dění na pražském akciovém trhu neodráží výkonnost domácích firem ani české ekonomiky. Pražská burza je tažena dolů vlivem celkové paniky na světových trzích,“ říká akciový analytik Komerční banky Josef Němý. Vývojové trendy ze světových burz jsou podle Němého přenášeny do Prahy i v důsledku skutečnosti, že téměř tři čtvrtiny veškerých akciových obchodů na českém trhu zajišťují zahraniční investoři.
„Hlavní propojení mezi americkým a českým trhem představují nadnárodní finanční instituce, jakými jsou například penzijní či podílové fondy,“ říká ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. „Jejich akciová portfolia jsou nastavena tak, aby obsahovala určité procento akcií z různých regionů. Prudký pokles amerického trhu způsobil paniku a masivní vlnu výprodejů amerických akcií. Aby ale investoři zachovali nastavené poměry regionálních akcií ve svém portfoliu, musí se plošně zbavovat i ostatních akcií,“ vysvětluje Pikora.
Výprodej tak zaznamenávají akcie i vydělávajících firem jako například elektrárenské společnosti ČEZ. „Zahraniční investoři v současnosti příliš nehledí na to, co prodávají, snaží se hlavně zbavovat se akcií,“ říká Pikora.
Propad akciových trhů, pražskou burzu nevyjímaje, bude podle většiny analytiků pokračovat i v následujících dnech. Svědčí o tom i reakce světových burz na včerejší oznámení americké centrální banky Fed o snížení úrokových sazeb o tři čtvrtiny procentního bodu. Za normální situace by tento krok, vyjadřující odhodlání Fedu podpořit americkou ekonomiku, působil na akciové trhy pozitivně a inicioval by růst trhu. Většina světových burz však včera na tuto zprávu reagovala krátkým růstem - a poté opět začal propad.
„Vývoj na akciových trzích v těchto dnech nelze předpovídat, a tak panují obavy z dalšího poklesu,“ uzavírá Němý.
***
Vývojové trendy na akciových trzích lze popsat podle převažujících prodejů či nákupů jako „medvědí trh“, resp. „býčí trh“. Medvědí trh nastává v situaci, kdy počet prodávajících (medvědů) převáží nad počtem nakupujících (býků). V tomto období dochází k výprodeji akcií a tudíž k poklesu jejich hodnoty. Býčí trh je charakterizován převahou nakupujících nad prodávajícími, a s rostoucí poptávkou rostou i ceny akcií. Označení „býčí“ a „medvědí“ trh se využívá pro popis celkového vývoje burzy i k charakteristice vývoje poptávky a nabídky v jednotlivých sektorech (po jednotlivých akciových titulech).
Graf
Měsíc strmého pádu na světových burzách
PRAHA PX
LONDÝN FTSE100
FRANKFURT DAX30
NEW YORK DOW-JONES
TOKIO NIKKEI
