Americký list The New York Times se k utajovaným dokumentům nedostal přímo prostřednictvím WikiLeaks, dokumenty mu tajně poskytl britský deník The Guardian.
WASHINGTON/PRAHA Když v neděli večer začala celý svět zaplavovat mediální „WikiLeaks tsunami“, bylo bezprostředně u zdroje několik uznávaných médií: britský The Guardian, německý Der Spiegel, španělský El País, francouzský Le Monde a konečně americký The New York Times (NYT).
Na první pohled se přitom tehdy mohlo zdát, že celá čtveřice deníků i německý časopis informace z odtajněných amerických diplomatických depeší získala přímo po dohodě se serverem WikiLeaks. Nyní se však ukazuje, že vše bylo trochu jinak.
Podle zjištění listu The Washington Post jeho americký rival The New York Times „zboží“ nedostal od serveru WikiLeaks. Přístup k zhruba 250 tisícům diplomatických dokumentů jeho redaktoři měli díky britskému listu, který Američanům v tichosti diplomatický materiál přihrál. Původně alespoň The Guardian chtěl, aby NYT svůj zdroj udržel v tajnosti, když však v neděli začaly informace z diplomatických dokumentů prosakovat, své přání stáhnul.
CNN nabídku odmítla Pozoruhodná je i geneze celého příběhu. NYT spolu s britským listem a německým časopisem prozkoumávaly předchozí uniklé tajné dokumenty, které se týkaly válek v Afghánistánu a v Iráku. V případě diplomatických depeší však organizace WikiLeaks podle všeho prestižní americký list (žádné médium v USA nezískalo více novinářských Pulitzerových cen) ignorovala. Místo toho diplomatické dokumenty organizace nabídla televizi CNN a listu The Wall Street Journal (WSJ), který má ve Spojených státech největší náklad. (NYT je třetí a The Washington Post pátý.) CNN i WSJ však nabídku WikiLeaks odmítly, vadila jim podle všeho finanční kompenzace i podmínky, které si server stanovil. WikiLeaks například podle The Washington Post po obou médiích chtěl, aby podepsala tajné dohody, podle kterých by WikiLeaks měl právo na 100 tisíc dolarů, pokud by došlo k porušení dohody.
Proč se nyní NYT dostal do klatby WikiLeaks? Šéfredaktor listu Bill Keller odhadoval, že to může souviset s profilem zakladatele WikiLeaks Juliana Assange, který NYT v říjnu vydal. V článku byl Assange popsán jako „štvaný muž“, kterého kolegové opouští kvůli jeho „nevyzpytatelnému a panovačnému“ chování.
Později NYT napsal článek, který v nelichotivém světle vylíčil i Bradleyho Manninga, muže podezřelého z toho, že depeše vynesl. Ostatně o tom, že Assange nemá NYT příliš v lásce, se ve Spojených státech hovořilo již několik posledních měsíců. Assangeovi v souvislosti s červencovým publikováním utajovaných informací o Afghánistánu vadilo, že list příliš s americkou vládou koordinoval to, co otiskl.
Akt přátelství Proč vlastně The Guardian NYT dokumenty poskytl? Podle Kellera se jednalo o akt přátelství a novinářskou nutnost. Jak již bylo řečeno, obě média ještě s německým časopisem stála u počátku publikování závěrů úniků WikiLeaks. A tehdy se prý zavázala, že budou nadále postupovat kolegiálně.
Ostatně i The Washington Post, který nabídku od WikiLeaks nedostal, se pokoušel s britským deníkem v záležitosti spolupracovat. „Odmítli však s námi (dokumenty) sdílet,“ uvedl hlavní editor listu Marcus Brauchli. Střípek na závěr. I v USA se média tvrdě potýkají s dopady hospodářské krize.
Komentář k tématu čtěte na straně 10
***
DALŠÍ ODHALENÍ Ukrajinská sestra * Ukrajinská média objevila tajemnou zdravotní sestru, bez níž podle diplomatických dokumentů USA libyjský vůdce Muammar Kaddáfí neudělá ani krok. Dotyčnou „vnadnou blondýnou“ je podle novinářů osmatřicetiletá Halyna Kolotnycká (na snímku) z obce Brovary u Kyjeva, která v Libyi žije už devět let. Má dceru Taťjanu, které je dnes 20 let a žije v Brovarech s prarodiči. Že by její matka byla milenkou libyjského politika, to Taťjana rozhodně odmítá. „Co je to za nesmysl? O tom máma nikdy nemluvila. Zrovna dnes mi volala, že je zděšená z těch pomluv a nechápe, kde se ty odpornosti vzaly,“ tvrdí Taťjana.
Výměna možná * Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prý nechce vládnout palestinským územím a je ochoten k výměně území s Palestinci. Uvádějí to dokumenty amerického ministerstva zahraničí na serveru WikiLeaks. „Netanjahu vyjádřil podporu návrhu na výměnu území. Zdůraznil, že nechce vládnout západnímu břehu Jordánu a Gaze, ale spíš zastavit útoky, které odtud přicházejí,“ tvrdí depeše. Kdo je agent? * V Německu vyvolalo debaty odhalení, že jeden ze členů vládní strany FDP donášel americké ambasádě interní informace o koaličních rozhovorech. Kabinet i svobodní demokraté, z jejichž řad prý zdroj USA pochází, uvedli, že po něm pátrat nebudou. O to větší zájem o tohoto „špiona USA“ jeví německý tisk. Jaderné bomby * Depeše z americké ambasády v Německu potvrdila, že v Belgii, Nizozemí, Německu a Turecku jsou stále taktické americké jaderné zbraně. Ze záznamu jednoho rozhovoru mezi velvyslancem USA v Německu, americkým diplomatem a německým bezpečnostním expertem vyplývá, že Spojené státy mají v těchto zemích několik stovek taktických jaderných zbraní - jako protiváhu několika tisícům obdobných zbraní, které má Rusko. čtk, lup
