Mám-li pojmenovat prapříčinu krize, pak je to fatální deficit kritické sebereflexe, který projevují vedoucí pražští konšelé (konkrétně pánové Richter, Pecha, Bednář a Bém) a stupňování jejich mocenské arogance vůči 30 000 občanů s nimi nespokojených a vůči dalším 250 000 nespokojenců v zahraničí. To vše je nejen prapříčinou Dnů neklidu, jež nedávno skončily málem xtou pražskou defenestrací a budou nepochybně eskalovat dál, ale celé grantové patálie.
Místo aby situaci zklidnili, radní přilévají olej do ohně dál, čímž jen stupňují spirálu obecného hněvu: co by jim udělalo, kdyby připustili předem přihlášené řečníky ze čtvrteční manifestace k věcné argumentaci? Ubylo by jich, kdyby projednali petici, jež má tak masovou podporu u nás i v zahraničí, včas, kvalifikovaně a v řádném termínu? Ne olej, ale přímo benzin do ohně navíc přihodili svými rozhodnutími o ad hoc ustavených trestních komandech za rebelii, jimž říkají „audity“ a „komise Rady HMP“ pro výběr ředitelů/ředitelek vzbouřených divadel. Radní si vyplachují ústa „odborníky“, ale do příslušné desetičlenné komise jmenují jediného (!) odborníka (jsa jmenován jeho náhradníkem, dělat tímto fíkový list osmi politikům a jednomu lobbistovi předem odmítám).
Radní by měli přiznat selhání Souhlasím s tím, že rozčilení není program. Kdyby však pražští radní měli opravdový zájem na uklidnění situace, konstatovali by věcně a střízlivě asi toto:
1. Svěřili jsme tentokrát celou grantovou věc poprvé odborníkům a za to nás každý soudný a nezaujatý člověk musí jen pochválit. Místo toho sklízíme pouze jednostrannou kritiku.
2. Bohužel jsme však nebyli důslední a rady těchto odborníků jsme opakovaně odmítali (tak už v lednu 2008 jsme odmítli navrhované navýšení grantových prostředků neziskovým subjektům, které tvoří 90 procent všech grantových žádostí; komisi jsme hodili na hlavu jak její prvotní návrh nepočítat do letošního grantového řízení dříve nasmlouvané závazky cca 60 milionů, tak i její jednotně podpořený návrh na zrušení plošné dotace na vstupenku a odtud chybějící peníze odčerpat).
3. Uznáváme dodatečně svou chybu, a proto - ústy primátora Béma -nabídli jsme jako vstřícný krok poskytnout navíc 32 milionů korun, vyplacených předtím čistě ziskovým subjektům, jako náplast za ušlou potenciální podporu subjektům neziskovým. Vracíme se tím de facto k dříve odmítnutým návrhům grantové komise z ledna 2008 (kdyby byly před půlrokem přijaty, nebyla by dnes žádná krize a nezisková kulturní sféra by už půl roku měla adekvátní prostředky). Omlouváme se tímto i za výroky, že „odborníci v GK neumí počítat do 200 milionů“ (M. Richter).
4. Chybou bylo i to, že jsme podporou soukromého divadla Ta Fantastika v celkové výši přes 9 milionů korun (5,6 milionu z dotací na vstupenku, zbytek ze spolupořadatelství) porušili pravidlo de minimis, jehož dodržování se sám šéf tohoto divadla neustále dovolává.
5. Svévolné téměř půlroční zdržování plateb neziskovým subjektům, odmítnutí původních návrhů GK, jakož i to, že jsme veřejně vyhlásili soutěž o víceleté granty a neřekli zúčastněným, že jsme ji opatřili nulovým rozpočtem, považujeme za vážné manažerské selhání a hodláme z něho vyvodit politickou odpovědnost, čímž účinně přispějeme k odblokování situace.
Takováto kritická sebereflexe je přesně to, co mi v arogantních a sebevědomých prohlášeních radních (včetně primátora Béma) schází a co bude situaci bohužel nadále eskalovat.
O autorovi| Vladimír Just, Autor je členem grantové komise hlavního města Prahy teatrolog a VŠ pedagog
