Organizace al-Kajda na Arabském poloostrově, sesterská firma globálního koncernu Usámy bin Ládina působící v Jemenu a Saúdské Arábii, platí v poslední době za jednu z mediálně nejaktivnějších teroristických organizací. Už pár let vydává populární džihádistický magazín v arabštině Sada al-Malahim (Ozvěny slavných bitev) a před několika dny rozšířila své portfolio o první číslo časopisu Inspire (Inspiruj), který je pro změnu celý v anglickém jazyce. Chystá se s ním prorazit především na americkém a britském trhu, globální rozšířenost angličtiny ovšem nabízí netušené možnosti obracení ateistů, křižáků a kacířů po celém západním světě. Vydavatel i redakce totiž věří, že i starého nevěřícího psa můžete naučit novým kouskům. Jen na něj musíte promluvit jazykem, kterému rozumí.
Jazyk popkultury
To znamená jazykem jeho popkultury. Proto nový magazín nabízí například rozhovor se šejkem Abu Basírem, což je vrchní velitel al-Kajdy na Arabském poloostrově, a prezentuje ho jako „exkluzivní interview“, aby bylo jasné, že tenhle terorista je ve svém oboru celebritou. Bez hvězd a hvězdiček se dneska neobejde ani džihád. A tak Abu Basírem vybraná společnost přítomná v magazínu nekončí – naopak, je to pouhý rozjezd pro opravdové těžké váhy: tou první je článek Zpráva jemenskému lidu, který napsal exkluzivní externista časopisu dr. Ajmán al-Zavahrí, jinak muž číslo dvě v globální hierarchii al-Kajdy. A po něm už přichází žurnalistické vyvrcholení: úvaha s názvem Způsob jak zachránit Zemi z pera samotného Usámy bin Ládina.
Dále nechybí kritické zamyšlení Západ by měl zakázat závoj nikáb, který skrývá jeho skutečnou tvář a série článků s praktickými radami – stejně jako se dnes žádné pořádné noviny nebo časopis neobejdou bez rubriky, kde vám odborníci radí s omáčkou na grilování, s hnojivem na zahradu nebo s výměnou oleje v autě, má i magazín Inspire své odborníky, kteří vás poučí například o posílání a čtení šifrovaných zpráv, o historii, zkušenostech a strategiích různých škol džihádu a nakonec přinesou největší trhák čísla s titulkem Jak si vyrobíš bombu v mámině kuchyni.
Autorem tohoto článku je jistý AQ Chef, tedy v překladu AK Kuchař, přičemž hlásky AK znamenají samozřejmě iniciály firmy, pro kterou vaří: al-Kajda. Je jasné, že nepůjde o bombu kalorickou nebo vitaminovou. Co naopak v časopisu chybí, je křížovka. Ale místo ní se můžete pobavit nad kreslenými karikaturami křížových výprav.
Týpek z mešity
Časopis Inspire pochopitelně není k dostání na stáncích a v trafikách, vychází stejně jako jiné džihádistické magazíny na internetu, ve formátu pdf.
Podle odborníků je jeho duchovním otcem a šéfredaktorem Anvar al-Avlakí, muslimský kazatel narozený ve Spojených státech. Avlakí získal velkou mediální proslulost v prvních týdnech po jedenáctém září 2001. Do jeho mešity na předměstí Washingtonu se tehdy trousili novináři i celé televizní štáby a tenhle mladý charismatický klerik před nimi veřejně odsuzoval jakýkoli terorismus, trpělivě vysvětloval mírovou podstatu islámu a přibližoval jeho rituály: „Jsme mostem mezi Američany a miliardou muslimů ve světě,“ kázal při svých bohoslužbách. Byl populární. Jeho cédéčka s mluveným slovem o proroku Mohamedovi se prodávaly po tisících, krátce před jedenáctým zářím dokonce vedl bohoslužbu přímo ve washingtonském Kapitolu.
Jeho oblíbeným sportem byl rekreační lov hlubokomořských ryb, což mnoha lidem přišlo celkem „cool“ – jako že si muslimský klerik umí užívat světských radovánek a je to vlastně odvaz. Jeho kázání prý byla plná inteligentního a nenuceného humoru.
Ale humor Avlakího přešel. Už netouží být mostem spojujícím muslimský svět a Západ, chce takové mosty pálit. Žije na skrytém místě v Jemenu, v některé z oblastí kontrolovaných al-Kajdou nebo jejími sympatizanty, a hlásá, že „z džihádu se stává něco tak typicky amerického, jako je jablečný koláč, a něco tak typicky britského jako odpolední čaj“.
Existují přitom dvě verze, které al-Avlakího duchovní přerod z tolerantního klerika na radikála vysvětlují. První verze je jeho vlastní: na cestu džihádu nastoupil poté, co viděl, jak USA vojensky napadly muslimy v Afgánistánu a Iráku, jak bombardují Pákistán a Jemen a zatýkají muslimy po celých Spojených státech. Podle druhé verze byl tajným agentem al-Kajdy už dávno před jedenáctým zářím. Každopádně první číslo jeho časopisu Inspire působí, jako by mu do duchovní cesty vstoupila předčasná demence. Grafika působí dojmem prvního nesmělého seznámení se s programem Microsoft Publisher a vyznačuje se výtvarným vkusem, který na redakčních poradách patrně ovlivňuje i Avlakího velbloud. Angličtina je primitivní a titulky článků působí naivně a nechtěně komicky, takže se někteří američtí komentátoři zamýšlejí nad tím, zda nejde o mystifikaci, kterou připravila americká tajná služba s cílem poškodit „dobré jméno“ al-Kajdy.
Navíc jsou z celého sedmašedesátistránkového magazínu čitelné pouze úvodní stránky, zbytek souboru tvoří chuchvalce znaků, což je prý způsobeno technickou chybou, ke které došlo při umisťování na internet. Do první verze, která se na síti objevila, pronikl také počítačový virus. Časopis byl tedy nejen nečitelný, ale i nebezpečný každému začínajícímu džihádistovi. Přitom ostatní internetové časopisy jemenské a-Kajdy vycházely dosud bez potíží.
Nejde o mystifikaci
Americká organizace SITE, která se specializuje na mapování terorismu, jednoznačně tvrdí, že časopis je autentický. Totéž si myslí významný odborník na boj proti terorismu a bývalý analytik CIA Bruce Riedel, momentálně působící v Brookingově institutu. Podle něj jde o změnu strategie al-Kajdy, která nyní usiluje o nárůst terorismu v západních zemích. Al-Avlakí je v tomto ohledu zkušeným hráčem. Má vlastní kanál na YouTube, kam z Jemenu pravidelně posílá svá kázání, a připisuje se mu také inspirace amerického muslima Faisala Shahzada, který se pokusil odpálit bombu na newyorském Times Square, nebo neúspěšného atentátníka, jenž nedávno propašoval bombu do letadla ve svém spodním prádle. Takže nás ten smích možná brzy přejde. Protože džihád bude něčím tak typicky internetovým jako videa s koťaty.
