VĚDNOHUBKY
Sledujete filmy v původním znění s českými titulky a doufáte, že se tak přiučíte cizímu jazyku? Možná tím naděláte víc škody než užitku. Vyplývá to alespoň ze studie nizozemských vědců z Max Planckova ústavu psycholingvistiky a Radboudovy univerzity v Nijmegenu. Zveřejnil ho tento týden časopis PLoS ONE. Odborníci pouštěli nizozemským studentům videoukázky v angličtině s přízvukem a výrazy, na které nejsou zvyklí – konkrétně úryvky z australského sitcomu Kath & Kim a z filmu Trainspotting odehrávajícího se mezi skotskými narkomany.
Pokud měli studenti k dispozici titulky v angličtině, stačilo jim 25 minut k tomu, aby se do přízvuku „zaposlouchali“ a následně se při testu snadno zorientovali v audio ukázkách. Studenti, kteří při filmu sledovali titulky v holandštině, na tom byli mnohem hůř – dokonce hůř než ti, kdo se bez titulků museli úplně obejít. Pokud tedy chcete filmové titulky využít ke zdokonalení svých jazykových schopností (za předpokladu, že základy dané řeči už ovládáte), pusťte si je ve stejném jazyce, jakým se v něm mluví. Překlad do rodné řeči jen odvádí vaši pozornost od toho, co přesně osoby na obrazovce říkají.
Nedaří se vám držet dietu? Celý den se poctivě hlídáte, ale v noci vás přepadne vlčí hlad a vybílíte lednici? Podle studie zveřejněné tento týden v časopise PNAS Americké akademie věd se potýkáte s podobnou závislostí jako alkoholici a narkomani, kteří se snaží abstinovat, ale nakonec do toho zase spadnou. U potkanů závislých na drogách či alkoholu, kteří včas nedostanou svoji pravidelnou dávku, se v mozku vyplavuje hormon uvolňující kortikotropin (CRF). Jeho působení v amygdale (části mozku související s emocemi) vede k abstinenčním příznakům, jako je úzkost a další nepříjemné pocity. Tým vědců pod vedením Pietra Cottoneho z Bostonské univerzity krmil – zdravé, na drogách nezávislé – potkany pět dní obyčejným žrádlem a pak dva dny krmivem s čokoládou a vysokým obsahem cukru. Rozmlsaní hlodavci v dalších dnech odmítali obyčejnou stravu a v jejich amygdale vědci zaznamenali zvýšenou aktivitu genu produkujícího CRF. Tedy stejně jako u potkanů závisláků. Výsledky naznačují, že „záchvaty žravosti“ mohou mít příčinu právě v abstinenčních příznacích vyvolaných dietou. Člověk, který se snaží zhubnout, se začne potýkat s pocity úzkosti a mizernou náladou, které zahání jídlem... a bludný kruh se uzavírá.
Ukteré z milionů hvězd, jež nám svítí nad hlavou, může obíhat planeta s živými tvory? Tuto otázku si nejspíš někdy položil každý. Stejně si ji už dlouhá léta kladou astronomové. Dnes znají přes 400 planet mimo sluneční soustavu, ale drtivá většina z nich je pro život příliš žhavá či chladná. Hledají je v podstatě metodou pokus-omyl. Sledují například nepatrné výchylky v pohybu hvězd způsobené gravitačním působením planety. Další možností je zaznamenat mírné ztlumení svitu hvězdy ve chvíli, kdy přes její kotouč přechází planeta. Oba způsoby jsou ale časově náročné. Dalekohledy musí dlouhé měsíce sledovat hvězdy jen proto, aby u mnoha z nich zjistili, že žádné planety nemají.
Studie zveřejněná tento čtvrtek v časopise Nature naznačuje, co by mohlo astronomům výrazně usnadnit práci. Vědci z Evropské jižní observatoře v Chile statistickou analýzou pěti stovek hvězd (z nichž 70 má planety) zjistili, že hvězdy s planetami z nějakého důvodu neobsahují skoro žádné lithium. Tento lehký prvek přitom vznikl krátce po velkém třesku a všechny hvězdy ho „zdědily“ přibližně stejné množství. Hvězdy s planetami se ho ale dokázaly nějakým způsobem zbavit, i když vědci zatím netuší, jak a proč. Na to musí odpovědět až další výzkumy. Nicméně (ne)přítomnost lithia v každé hvězdě lze poměrně snadno změřit spektrální analýzou světla, které k nám z dané hvězdy dopadá. Tento jednoduchý test může astronomům posloužit jako síto, které vytřídí hvězdy, na něž má smysl se při pátrání po planetách zaměřit.
O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN
