BRUSEL Vyjednaná a slavnostně podepsaná. Taková byla Lisabonská smlouva koncem minulého roku. Necelých šest měsíců poté se ale ukázalo, že její ratifikace nebude tak snadná, jak se původně předpokládalo. Irští voliči ji v referendu odmítli a nyní požadují její „vylepšení“. Jak ale změnit smlouvu, která je již uzavřená a v podstatě se změnit nedá?
Řešení je možné jen jedno -veškeré irské požadavky budou zahrnuty do jiného dokumentu, který musí projít schválením celou unií. Konkrétně v případě Dublinu se nabízí možnost „přilepit“ právní záruky určené Irům do přístupové smlouvy s Chorvatskem. Tu totiž musí ratifikovat všechny státy unie. Irové chtějí jistotu, že unie nebude zasahovat do jejich neutrality, přímých daní a zákona proti interrupcím.
Jaký by tedy mohl být harmonogram? Nejdříve je potřeba uzavřít přístupová jednání s Chorvatskem, k čemuž by mělo dojít v druhé polovině příštího roku, tedy za švédského předsednictví. Jakmile bude přístupová smlouva hotova, daly by se k ní doplnit i irské „přílepky“. Následnou ratifikací chorvatské smlouvy - zřejmě v roce 2010 - by se schválily i ony.
Příslib takového scénáře by měl irské voliče přesvědčit, aby podruhé řekli Lisabonu ano. Nové referendum by se mělo konat v září či v říjnu příštího roku. V případě kladného výsledku by Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost s novou Evropskou komisí, tedy 1. listopadu 2009. Irové však musejí před referendem uvěřit, že unie svůj slib splní. „Je to jen morální závazek, ale byl by učiněn jednomyslným rozhodnutím nejvyšších evropských státníků,“ řekl k tomu Vondra.
Toto řešení se vztahuje jen na Iry. Z předběžných závěrů summitu nicméně vyplývá, že by zachování postu eurokomisaře navždy platilo pro všechny. Některým zemím totiž vadí, že by výhodu „svého člověka v komisi“ měli mít jenom Irové. Protože jde ale jen o politický závazek, unie musí ještě najít právní cestu. Nabízí se schválení tohoto pravidla všemi parlamenty unie kdykoli po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a nejpozději do roku 2014. Anebo lze udělat speciální dodatek „přilepený“ opět k chorvatské přístupové smlouvě.
Bez ohledu na dohodu, pro Česko coby předsednickou zemi vyplývá následující: bude muset vymyslet, jak snížit počet eurokomisařů. Pokud totiž Lisabon propadne, dojde podle současné smlouvy z Nice k zeštíhlení komise.
***
Co Irové slíbili a co za to dostanou
Návrh závěrečného prohlášení
summitu EU, který se dostal
i mezi novináře, nabízí řešení,
jak překonat odpor Irů
k Lisabonské smlouvě.
Základem dohody je opakování
referenda v Irsku výměnou za
sérii ujištění od EU, která mají
rozptýlit obavy Irů.
CO IROVÉ SLIBUJÍ
* Vláda v Dublinu se zavazuje
„usilovat o ratifikaci
Lisabonské smlouvy do konce
funkčního období současné
(Evropské) komise“.
*V praxi by to znamenalo
opakování referenda do
konce října příštího roku.
Právě tehdy totiž funkční
období Evropské komise končí.
A irská ústava vyžaduje konání
všelidového referenda.
A CO ZA TO MAJÍ DOSTAT
*V případě, že Lisabonská
smlouva vejde v platnost, se
Evropská unie zavazuje (nejen
Irsku, ale každému členskému
státu), zachovat jednoho
komisaře. Podle Lisabonské
smlouvy se přitom komise
měla zmenšit.
*EU Irsku dále garantuje,
že si bude moci udržet svou
tradiční neutralitu.
* Irové by také měli dál
svobodně rozhodovat
o výši svých daní.
* Smlouva by se také neměla
dotknout článků irské ústavy,
které se týkají práva na život,
vzdělání a rodiny (především
pak v Irsku tolik diskutované
otázky potratů).
O autorovi| TEREZA ŠUPOVÁ, (od zvláštní zpravodajky LN)
