VARŠAVA/PRAHA Více než tisícovka Poláků, mnozí s národními vlajkami, se za vojenských poct včera na krakovském Wawelu zúčastnila uložení rakve generála Wladyslawa Sikorského, legendárního premiéra exilové válečné polské vlády.
Stalo se tak jen den poté, co byla rakev s generálovými ostatky vyzdvižena, aby mohly být patology a odborníky prozkoumány. Důvodem je snaha o nalezení definitivní odpovědi na otázku, zda generál skutečně zahynul při letecké katastrofě 4. července 1943, nebo zda se stal obětí atentátu. Spekulace o generálově smrti zaměstnávají Poláky už více než 65 let a za tu dobu se objevily nejdivočejší teorie. Před úterní exhumací přišel polský Institut národní paměti (IPN) s verzí, podle níž generál „zahynul rukou Moskvy“. „Podezření, které se stalo podkladem pro naše vyšetřování, je následující: na generála Sikorského byl zorganizován atentát,“ uvedl Janusz Kurtyka, mluvčí IPN. Kurtyka tvrdí, že exhumace i po více než šedesáti letech od havárie má smysl. „Experti uvádí, že po prozkoumání kostry můžeme dostat odpověď na to, zda byl skutečně spáchán atentát,“ řekl.
Na ohledání ostatků měli experti pouhých čtyřiadvacet hodin, po nichž byl Sikorski opět uložen do krypty na krakovském královském hradě Wawel, místa odpočinku nejvýznamnějších Poláků. Jak informovalo s odvoláním na experty účastnící se zkoumání ostatků polské rádio RMF FM, měl generál mnohačetné zlomeniny a také úraz lebky. Zda to potvrzuje, nebo vyvrací teorii o atentátu, odborníci nesdělili. „Jsme stále blíž pravdě,“ řekla novinářům Eva Kojová z pobočky IPN v Katovicích. Vůči akci IPN je velice zdrženlivý polský premiér Donald Tusk. „Nedovíme se nic, co bychom nevěděli předtím,“ řekl Tusk, který uvedl, že se o exhumaci zajímal i britský premiér Gordon Brown.
Česká stopa Není divu, jedna z teorií totiž uvádí, že za smrtí Sikorského stál tehdejší britský vůdce Winston Churchill. Tomu totiž Sikorski mohl vadit kvůli svému silně protisovětskému postoji, který zaujal po objevení katyňských masových hrobů. Do nich sověti naházeli mrtvoly dvaceti tisíc zajatých polských důstojníků popravených na Stalinův rozkaz. V této teorii hrál svoji roli i český pilot Sikorského letounu Eduard Prchal, který s vážnými zraněními pád letounu přežil. Hypotézu o britském atentátu podpořil německý deník Süddeutsche Zeitung, který před lety přinesl přepis rozhovoru mezi Churchillem a americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem, kde se o britském atentátu na Sikorského mluví. Autenticita přepsaného hovoru však nebyla potvrzena.
Pravděpodobnější je „sovětská stopa“, zvláště varianta, že letoun před startem někdo úmyslně poškodil. Na letišti v Gibraltaru byl velký zmatek a kolem Sikorského letounu se pohybovalo v kritické hodiny před startem množství sovětů.
Důvod zablokování výškového kormidla, které podle oficiální verze zřícení letounu způsobilo, však ohledání ostatků Sikorského těžko potvrdí, či vyvrátí.
***
4. červenec 1943, Gibraltar
V troskách čtyřmotorového Liberatoru zahynulo 16 lidí. Zachránil se pouze kapitán, český pilot Eduard Prchal. Spolu se Sikorským zemřela i jeho dcera Sofie.
Liberator vzlétl do výše 30 metrů a po 16 vteřinách se v rychlosti 260 km za hodinu zřítil na vodní hladinu, kde zůstal po dobu osmi minut, poté
klesl ke dnu
Wladyslaw Sikorski (1881-1943)
Generál a předseda polské exilové vlády po porážce Polska nacistickým Německem. Za války jednal s Edvardem Benešem o vytvoření poválečné česko-polské konfederace. Pokoušel se dohodnout i se SSSR,
ale po objevení hrobů polských důstojníků v Katyni se rozešli ve zlém. Sikorski zahynul při letecké katastrofě u britského Gibraltaru.
Jeden z posledních snímků Sikorského (druhý zleva) pořízený v den katastrofy na Gibraltaru
Příčinou pádu stroje bylo selhání výškového kormidla
