Bylo by zvláštní, kdyby tato retro nostalgie nezasáhla také do světa reklamy. Ale jak svérázně se s ní vypořádá pražský Dopravní podnik a do jak rafinované důslednosti půjde, to mě před začátkem letošního roku opravdu nenapadlo. Nejde jen o reklamní image kampaň, kterou nyní můžete sledovat na vozech pražské městské hromadné dopravy, byť ta představuje takový výlet do minulosti, jaký vám neumožní ani pohádkový parní vláček v serpentinách pražského Semmeringu: „Nejdřív jsem myslel, že je to nějaká pozvánka na výstavu dobových plakátů, připravená ve spolupráci s Muzeem dělnického hnutí, ale byla to mýlka... Nemůžu si pomoci, ale kombinace černobílé fotky a té prapodivné hnědé mi připomněla listování archivními čísly ABC a Mladého technika na hrubém papíře,“ napsal o ní docela trefně na svém blogu redaktor Českého rozhlasu Online Filip Rožánek.
Dopravní podnik si zaslouží absolutorium zejména za to, s jakou důsledností křísí nejen reklamní styl, ale celého ducha té zvláštní doby zvané sedmdesátá a osmdesátá léta. Kdo ji zažil, určitě si pamatuje třeba na velmi specifický význam, který tehdy neslo slovo „dočasný“. Nenapadlo mě, že toto slovo – a s podobnou konotací jako tehdy – zase ožije.
Začátkem letošního roku Dopravní podnik zvýšil jízdné a současně zrušil informační obrazovky v pražském metru, dost možná podle osvědčeného hesla „Zaplatíte sice víc, ale zase za to míň dostanete“. (Ať nekřivdím DP tolik, je pravda, že otevřel i několik nových stanic metra, ale když jezdíte pravidelně jen po své trase, tak to tolik neoceníte a výše uvedený dojem se opravdu dostaví.)
Spolu s obrazovkami skončila i časomíra ukazující dobu do příjezdu vlaku, což byl televizní program, který jsem alespoň já vždy sledoval v metru se zájmem. Časomíru i zpravodajství na obrazovkách nahradily lesklé fólie, na nichž se už nesetkáte s ničím jiným než s reklamou (jako první na ně vyrazil T-Mobile). Podle ředitele marketingu a komunikace Dopravního podniku Jana Svobody je ovšem toto řešení – teď to přijde – pouze dočasné. „Víme o popularitě časomíry u cestujících, chceme ji zachovat, ale nevíme zatím, v jaké podobě. Hledáme co nejekonomičtější model jiného média, a než jej najdeme, budeme používat fólie s reklamou,“ uvedl Svoboda pro LN. Můžeme začít tipovat, jaký časový úsek bude tato dočasnost představovat a kdy se časomíra do metra vrátí. Tradiční by byla doba jedenadvaceti let.
O autorovi| Jaroslav Krupka, redaktor LN
