PRAHA Kdyby se zdraví ekonomiky měřilo podle hospodaření tuzemských bank, nemohlo by být o krizi ani řeči.
Podle včera zveřejněných údajů centrální banky vydělaly české peněžní ústavy (banky a stavební spořitelny) v pololetí celkem 26,6 miliardy korun.
To je zhruba tolik jako v prvním pololetí loňského roku.
Většinu zisků přitom vytvořily čtyři velké peněžní ústavy Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank.
„České banky jsou v pozici dcer zahraničních matek, které nejsou v nejlepší kondici. Proto od nich jejich české dcery nemohly očekávat pomoc a musely samy přijímat opatření, aby si udržely zdravá portfolia,“ vysvětluje nečekaně slušné výsledky bankovních ústavů Michal Mejstřík, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK.
Zatímco banky v západní Evropě a USA v mnoha případech investovaly do rizikových aktiv a objem jejich úvěrů převyšoval vklady, české banky se rizikovým investicím ve větší míře vyhnuly a mají tak většinou vyšší získané vklady než poskytnuté úvěry. „Díky tomu nemusely české banky sáhnout k extrémně krizovým opatřením a ekonomická recese se v jejich hospodaření odráží pouze pozvolně a neohrožuje jejich stabilitu,“ řekl ČTK analytik firmy Cyrrus Marek Hatlapatka. Jen pro srovnání: z 37 bankovních subjektů působích v Česku není podle údajů ČNB v současnosti ani jeden v nucené správě. Naproti tomu regulační úřady v USA uzavřely tento rok již 81 bank. Americký bankovní sektor vykázal v pololetí ztrátu 3,7 miliardy dolarů (zhruba 66,2 miliardy Kč).
Za pozitivní experti považují i skutečnost, že tuzemské banky poměrně slušně zvládají prudký nárůst nesplácených úvěrů jak ze strany podniků, tak občanů.
Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek vzrostly na konci června na 13,3 miliardy korun, zatímco o rok dříve činily „jen“ 4,8 miliardy korun.
„Lze očekávat, že bude v blízké budoucnosti docházet k nárůstu špatných úvěrů, banky si ale utvořily rezervy. Prostě se zhoršováním platební morálky počítají, tudíž by je neměla překvapit,“ předpokládá Michal Mejstřík.
Zisk z finanční a provozní činnosti bankám a spořitelnám stoupl o více než desetinu na 78,3 miliardy korun.
Objem úrokových výnosů - hlavní zdroj příjmů - mírně klesl na 89,1 miliardy korun a vybrané poplatky a provize stagnovaly na hodnotě 22,7 miliardy korun.
Výnosnost hlavních bankovních služeb tedy slábne, ale podle Marka Hatlapatky to banky zatím vyrovnávají snižováním provozních nákladů a také výnosy z obchodování, kde využívají příznivých podmínek na finančních trzích.
Ani celoroční ziskovost sektoru bank a spořitelen nemusí být podle odhadu Hatlapatky letos horší než loni, protože loňský rok ovlivnily mnohamiliardové odpisy ztrát u ČSOB, největší bankovní skupiny na trhu.
***
Český průmysl je u dna. Doléhá na něj krize
Průmyslová výroba v Česku letos v červenci meziročně klesla o 18,4 procenta. Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách byly meziročně nižší o 19,9 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů ČSÚ.
Hodnota nových zakázek se v červenci letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňska snížila o 22,7 procenta, z toho zakázek ze zahraničí o 22,8 procenta.
Červencový propad tržeb znamená tak proti předešlému měsíci výrazné zhoršení. V červnu klesl průmysl „jen“ o 12,2 procenta.
