Pondělí 27. května 2024, svátek má Valdemar
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jaké jsou silné stránky jednotlivých škol

Česko

Vysoké školy se profilují různě. Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými výzkumnými univerzitami v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na omezený počet oblastí výzkumu a vývoje či vytvářejí podmínky pro úzkou specializaci. Proto vzniká řada celoevropských projektů, které mají srovnávat vysoké školy podle jejich různých funkcí. Mezi nejznámější patří například mezinárodní projekty University v Twente (CHEPS) nebo německého ústavu pro rozvoj vysokých škol (CHE). Výsledkem takových srovnání ovšem nebudou nějaké žebříčky, jak je známe dosud, ale spíše informace o tom, v čem jsou silné stránky té které vysoké školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje.

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy na základě především nizozemské a německé inspirace a vlastních analýz definovalo šest základních funkcí (dimenzí) českých vysokých škol. Dosažená hodnota u všech šesti funkcí vytváří jedinečný profil každé vysoké školy.

Studijní funkce vyjadřuje míru orientace školy na magisterské a doktorské studijní programy oproti programům bakalářským.

Mezinárodní funkce vypovídá o celkové míře zapojení vysoké školy do mezinárodních aktivit, výměny studentů apod.

Výzkumná funkce charakterizuje rozsah a úroveň vědecké a výzkumné činnosti vysoké školy.

Podnikatelská funkce vyjadřuje míru spolupráce školy se svými partnery a výši prostředků, které získává z neveřejných zdrojů.

Regionální funkce vypovídá o orientaci vysoké školy na regionální problematiku a o míře její spolupráce s kraji.

Celoživotní funkce charakterizuje, do jaké míry se vysoká škola zaměřuje na další vzdělávání a vzdělávání dospělých.

O tom, jak jednotlivé funkce (dimenze) vysoké školy naplňují, vypovídá tabulka, která se týká veřejných vysokých škol v České republice v roce 2007–2008.

Úroveň každé funkce je přitom vyjádřena na škále od 0 do 100, přičemž vyšší hodnoty znamenají vyšší úroveň příslušné funkce a naopak.

***

Více na http://svp.pedf.cuni.cz

Veřejné vysoké školy v ČR 2007—2008 Funkce a profily vysokých škol

Studijní Mezinárodní Výzkumná Podnikatelská Regionální Celoživotní

UK v Praze 62 74 72 54 25 41

JU v Č. Budějovicích 29 23 47 41 53 49

UJEP v Ústí n. Labem 23 28 20 28 53 42

Masarykova univerzita 43 41 47 43 43 57

UP v Olomouci 41 44 49 41 40 44

VFU Brno 82 36 50 97 41 98

OU v Ostravě 29 37 27 35 58 66

U Hradec Králové 27 21 17 36 55 56

SU v Opavě 23 30 24 33 39 37

ČVUT v Praze 42 81 86 31 28 25

VŠCHT v Praze 48 55 98 64 44 63

ZČU v Plzni 33 27 40 43 40 38

TU v Liberci 31 23 39 44 47 41

Univerzita Pardubice 20 31 42 26 39 27

VUT v Brně 36 42 61 41 16 20

VŠB — TU Ostrava 27 25 41 36 39 27

Univerzita T. Bati ve Zlíně 22 23 41 25 49 32

VŠE v Praze 46 51 34 28 18 13

ČZU v Praze 27 34 38 45 46 33

MZLU v Brně 30 30 41 44 52 28

AMU v Praze 59 65 28 27 13 18

AVU v Praze 69 39 23 39 15 7

VŠUP v Praze 68 76 7 23 20 28

JAMU v Brně 61 50 23 35 54 58

VŠ polytechnická Jihlava 22 12 15 42 61 41

VŠTE v Č. Budějovicích 12 14 2 13 30 27

Vysoké školy celkem 39 39 39 39 39 39

Autor: